Analýza obchodních a právních vztahů mezi dopravcem provozujícím veřejnou osobní dopravu a cestujícím

Ing. Štěpánka Doleželová

Projekt výzkumu a vývoje - první rok řešení

Výsledky dotazníkového šetření

V rámci projektu výzkumu a vývoje řešitel provedl dotazníkový průzkum, jehož výsledky jsou doplněny výsledky získanými z průzkumů prováděných v dvou minulých letech.

V roce 2005 dotazník vyplnilo 80 respondentů, v roce 2004 to bylo 73 respondentů a v roce předchozím 75 dotazovaných.

Řešitel se zaměřil především na to, jak často a v jakém rozsahu cestující používají prostředky veřejné osobní dopravy a jaké vidí její nedostatky. Důležitou součástí dotazníku bylo také získání informace o tom, v jakých situacích respondenti cestují raději osobním automobilem.

Dotazník byl rozčleněn na tři části, z nichž první přináší informace o respondentovi (pohlaví, věk, ...).

A. Informace o cestujícím

Dotazník vyplnilo celkem 221 respondentů z různých částí ČR: Hodonínsko, Poděbradsko, Plzeňsko, Zlínsko a Brněnsko. Z celkového počtu respondentů je 48% mužů a 52% žen. 11 dotázaných je handicapovaných.

Záměrem řešitele bylo oslovit co nejvíce ekonomicky aktivních osob. Věk největší části dotázaných se proto pohybuje v rozmezí 41 - 50 let (21%) a 24 - 30 let (19%), větším počtem (17 a 16%) byly zastoupeny také věkové skupiny 31 - 40 let a 51 - 60 let. Ostatní věkové skupiny tvořily menšinu (kolem 5%).

Nejvíce oslovených dosáhlo středoškolského (33%) a vysokoškolského vzdělání (26%). Občané se středním odborným vzděláním byli zastoupeni 22% a obyvatelé se základním vzděláním 19%.

37% dotázaných žije ve čtyřčlenné domácnosti, 24% ve dvoučlenné a 20% ve tříčlenné domácnosti. Jen malá část dotázaných (7%) žije sama.

Z oslovených občanů pracuje největší část (21%) jako úředník, dalších 15% je zaměstnáno ve veřejném sektoru, stejný podíl z nich se živí podnikáním. Dělnickou profesi vykonává 14% oslovených, o něco menší je podíl studentů (13%). 15% respondentů je v důchodu, 6% v domácnosti a 2% nezaměstnaných.

Další informace úvodní části se týkaly obecných údajů o cestování:

Do zaměstnání nebo do školy to má největší část respondentů (35%) 3 - 10 km. Do tří kilometrů denně dojíždí 22% oslovených, 20% oslovených dojíždí 10 - 20 km. Na delší vzdálenosti (30 - 40 km, 40 - 50 km) dojíždí v obou případech do 10% respondentů. Nad 50 kilometrů dojíždí 5% dotázaných.

Při pravidelném dojíždění respondenti nejčastěji používají veřejnou hromadnou dopravu (52%). Jen individuální automobilovou dopravou cestuje 16% dotázaných, pěší chůzi v kombinaci s veřejnou dopravou nebo individuální automobilovou dopravou používá 17% dotázaných cestujících a motocykl, kolo a jinak veřejnou dopravu využívá 16% respondentů. Nejmenší podíl dotázaných používá kombinaci IAD a veřejné dopravy (7%).

Průměrné měsíční výdaje na dopravu vlastním autem činí 1 621 Kč, veřejnou dopravou 691 Kč. Zde vidíme, že ani vyšší náklady na provoz osobního automobilu neodradí obyvatele od jeho používání, zvláště když osobní automobil využije pro cestu do zaměstnání (do školy) více členů rodiny.

B. Informace o používání veřejné hromadné dopravy

Při pravidelném dojíždění nejčastěji respondenti používají autobus spolu s městskou hromadnou dopravou (66%), dále pak železnici a MHD (22%), nejméně cestujících používá samotnou MHD (12%).

Pokud se týká docházkové vzdálenosti k zastávce veřejné hromadné dopravy, nejvíce dotázaných (69%) má zastávku blízko - do 500 metrů. Naopak nad 2500 metrů dochází k zastávce pouze 2% respondentů. Pro 92% dotázaných je docházková vzdálenost přijatelná.

V dopravním prostředku VHD stráví oslovení cestující při jedné cestě většinou dobu do 30 minut (57% dotázaných). 24% dotázaných stráví v dopravním prostředku během jedné cesty 30 - 45 minut, nad 90 minut dojíždí 4% oslovených. Jak ale vyplývá z dalších otázek, právě neúměrná cestovní doba je považována za jeden z největších nedostatků veřejné osobní dopravy.

Během své cesty do zaměstnání nemusí 60% respondentů přestupovat. Jedenkrát přestupuje 25% cestujících, 10% přestupuje dvakrát, třikrát přestupují 2% dotázaných, více než třikrát přestupují 3% respondentů. Zde je nutno zdůraznit, že při integraci jednotlivých druhů dopravy na některých územích dochází ke zvyšování počtu přestupů. To je cestujícími vnímáno jako zhoršení kvality systému veřejné osobní dopravy. Tento fakt je proto v rámci integrace nutno kompenzovat jinou výhodou, kterou cestující získá (jeden jízdní doklad pro cestování více prostředky veřejné osobní dopravy, snížení ceny jízdného, zvýšení počtu spojů…).

Za největší nedostatky veřejné hromadné dopravy jsou považovány tyto:

• nedostatek spojů (26% respondentů)
• vysoké jízdné (23% respondentů)
• přeplněné spoje (15% respondentů)
• neúměrná cestovní doba (9% respondentů)

15% dotázaných je s veřejnou hromadnou dopravou spokojeno.

C. Informace o používání individuální automobilové dopravy

57% dotázaných je vlastníkem osobního automobilu, 14% používá vlastní automobil i automobil služební, 5% dotázaných používá pro každodenní dojíždění jen služební automobil a 24% respondentů osobní automobil nevlastní, ani nepoužívá služební automobil.

Cestováním osobním automobilem stráví 70% dojíždějících při jedné cestě dobu do 30 minut. 30 - 45 minut v dopravním prostředku stráví 16% dotázaných. Ostatní časové intervaly (45 - 60 minut, 60 - 75 minut, 75 - 90 minut) jsou zastoupeny vždy kolem 5% dotázaných, nad 90 minut jezdí pouze 1% respondentů. Při srovnání s dobou strávenou v prostředcích veřejné osobní dopravy vidíme, že větší procento dotázaných denně dojíždí kratší dobu, což je také jednou z příčin stále vyššího využívání individuální automobilové dopravy.

Pro použití osobního automobilu je rozhodující pro 27% dotázaných čas ve smyslu svobodného rozhodnutí, kdy pojedou. 13% dotázaných použije osobní automobil v případě, že potřebuje vyřídit více záležitostí. Dalších 13% považuje za rozhodující čas ve smyslu nevhodných spojů veřejné osobní dopravy. 11% preferuje osobní automobil z důvodu kratší cestovní doby. U 10% respondentů pro použití auta hovoří situace, kdy autem může jet více osob. 7% respondentů nevyhovuje kvalita služeb veřejné osobní dopravy. Také špatná fyzická dostupnost cíle je důležitým momentem pro použití osobního auta (4% dotázaných). 4% dotázaných použijí osobní automobil v případě, že vezou dítě do školy.

Závěr

Dotazníkový průzkum podal přehled o cestovních zvyklostech obyvatel některých částí České republiky. Za nejdůležitější považujeme část zabývající se nedostatky veřejné hromadné dopravy a důvody, které vedou cestující k použití osobního automobilu.

Z obdržených odpovědí tedy můžeme vyvodit, že nejpalčivějšími problémy veřejné hromadné dopravy z hlediska cestujících jsou: nedostatek spojů, které jsou často přeplněné, vysoké jízdné a také neúměrná cestovní doba.

Pro použití osobního automobilu pak jednoznačně hovoří čas ve smyslu svobodného rozhodnutí, kdy pojedu. Velkou roli také hraje situace, kdy občané potřebují vyřídit více záležitostí, a nepřehlédnutelná je také role nákladů.

Výše uvedené problémy musí být proto řešeny, a to jak na úrovni celostátní, tak na úrovni krajské. Za velmi významnou pomůcku pro řešení nedostatků veřejné hromadné dopravy v jednotlivých krajích považujeme evropskou normu kvality (EN 13816 Doprava, Logistika a služby, Veřejná přeprava osob, Definice jakosti služby, cíle a měření), která byla schválena také v ČR v březnu 2003.

• 12.1.2012
  Novinky v nabídce školení řidičů ADR
• 7.11.2011
  Seminář: Autoškoly a zaměstnavatelé - jaký má být řidič profesionál?
• 2.11.2011
  Článek: Povinnosti související s přepravou nebezpečných věcí dle dohody ADR – seminář pro KÚ
• 18.8.2011
  Hloubková analýza dopravních nehod už i v ČR
• 9.8.2011
  Článek: Moderní úpravy komunikací ve městech a obcích
• další novinky…

• další akce…

• Školení ADR v Brně
• Zkoušky bezpečnostních poradců
• Bezpečnostní audit
• Nabídka publikací
• Odborné články
• Kontakt