Ing. Lubomír Malínek
Dálničním tunelem pod vrcholem Valík u Štěnovic projela první auta 6. října 2006. Tunel Valík je prvním dálničním tunelem, který byl zprovozněn v České republice. Jedná se o dvoutubusový tunel (délky 380 a 390 m), který je součástí dálničního obchvatu města Plzně, jenž byl posledním nezprovozněným úsekem v rámci budovaného dálničního úseku D5. Stavební část tunelu zajišťovaly firmy Metrostav, Dálniční stavby a Berger Bohemia.
V porovnání s některými stávajícími silničními tunely je tunel doslova nabit množstvím moderní techniky i telematických zařízení, která slouží zejména pro řízení provozu a zajištění bezpečnosti v tunelu. Projektování technologického vybavení tunelu bylo prováděno v souladu s novými technickými podmínkami pro technologické vybavení tunelů pozemních komunikací a normami Evropské unie, které se tunelů týkají. Projekt technologického vybavení tunelu a dodávku technologií zajišťovala firma AŽD Praha společně s firmu TECO a.s.
Doprava v tunelu je řízena z velínu zbudovaného ve Středisku správy a údržby dálnice Svojkovice, popřípadě je ji možno řídit přímo z provozně technického objektu (PTO), který je umístěn v bezprostřední blízkosti na rozvadovské straně tunelu Valík. Vlastní řízení je zajišťováno pomocí proměnného dopravního znační (včetně měnitelných dopravních značek), které jsou umístěny v přilehlých oblastech k tunelu a v něm samotném. Provoz v tunelu hlídají nepřetržitě kamery a požadované specifické veličiny sledují speciální senzory.
Při průjezdu tunelem si musí řidiči zvyknout na několikanásobnou a nepřetržitou kontrolu, neboť vybrané druhy přestupků jsou automaticky vyhodnocovány a rovněž automatizovaně jsou připravovány materiály pro následný postih.
Kamerový dohled zajišťuje nepřetržité sledování provozu v tunelu a jeho bezprostředním okolí. Dále je možno sledovat vstup do SOS skříní (využití SOS skříně je pomocí čidla automaticky signalizováno obsluze tunelu), využití tunelových propojek a příjezdových komunikací k portálům.
Pro případy havarijních stavů, řízené evakuace osob z tunelu či jiné potřeby sdělení informací, je tunel a jeho bezprostřední okolí vybaveno reproduktory, které umožňují předávat automatizovaně hlasové zprávy v několika jazykových mutacích. Pro případ potřeby jsou k dispozici i mikrofonní stanice.
Zařízení umožňuje příjem radiových signálů nejen v okolí tunelu, ale i v tunelu samotném. To umožňuje nejen přijímat instrukce, ale i přivolat pomoc mobilním telefonem.
Tunel je vybaven tzv. kontinuálním detektorem požáru, který ohlašuje a lokalizuje místo požáru a jeho vzdálenost od portálu. Následně je situace, snímaná pomocí kamer, přenášena do velínů policie a hasičů.
V případě zjištění nadlimitní koncentrace nebezpečných plynů a vzniku kouřových zplodin v důsledku požáru jsou v obou tunelových troubách umístěny výkonné ventilátory s reverzním pohybem, které umožní v krátké době odstranění nebezpečných zplodin. Ventilátory jsou ovládány z velínu i PTO.
Osvětlení v tunelu je koncipováno tak, aby nedocházelo k ostrým světelným přechodům, na které se lidské oko dokáže stěží přizpůsobit. Intenzita osvětlení je upravována podle intenzity denního světla změřeného na portálech.
Pro zvýšení bezpečnosti provozu je v tunelu instalována řada čidel, která měří rozličné fyzikální veličiny, např. opacitu, koncentraci oxidu uhelnatého, rychlost a směr proudění vzduchu, teplotu a identifikaci námrazy, hladinu vod v požárních nádržích a tlakové diference apod. Všechny informace jsou předávány na dispečerské pracoviště, popřípadě jsou prostřednictvím proměnných značek předávány jako informace pro řidiče.
Je samozřejmé, že před otevřením tunelu byly vyzkoušeny funkce všech prvků systému, včetně koordinovaného zásahu sdruženého záchranného systému – tj. policie, hasičů a zdravotní záchranné služby. Při cvičném zásahu, v rámci simulované havárie v tunelu, byl využit i vrtulník, který v případě potřeby může přistávat v prostoru rozvadovského portálu. Požární systém byl odzkoušen v rámci zkoušky simulovaným požárem (zapálením zásobníku se 170 l benzínu, což odpovídá množství, jakoby v tunelu hořelo osobní auto). V současné době probíhá ještě šestiměsíční zkušební provoz, kdy je v tunelu povolena maximálně osmdesátikilometrová rychlost. Po ukončení zkušebního provozu by mohla být povolená rychlost zvýšena až na 100 km/h.
Otevřením tunelu byla završena závěrečná etapa výstavby dálničního tahu D5, se kterou bylo započato již v roce 1977. Zprovoznění celého 151 kilometrového úseku z Prahy do Rozvadova napomůže výrazně zklidnit dopravu a výrazně odlehčí dopravě ve městě Plzni. Otevřením úseku došlo i k výraznému zkrácení doby jízdy. Navíc ve stejný den zprovoznila také německá strana poslední část dálničního úseku D6, čímž došlo k definitivnímu propojení české a německé dálniční sítě.
Zpracováno: na základě informací poskytnutých v rámci prezentačního dne technologií tunelu Valík, který pořádala firma AŽD Praha s.r.o.
Copyright © 2012 Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Název: Chytrý dálniční tunel Valík byl otevřen
URL: http://www.cdv.cz/chytry-dalnicni-tunel-valik-byl-otevren/
Publikováno: 27.10.2006 | Aktualizace: 22.12.2008