Ing. Martin Pípa, Jiří Plíhal, Pavel Roček
Projekt VaV MD ČR
Proč vlastně vytvářet informační systém pro úzkou cílovou skupinu uživatelů se zrakovým postižením?
Podle údajů Světové zdravotnické organizace je dnes na světě 45 miliónů nevidomých a toto číslo se v následujících 20 letech může až zdvojnásobit. Jiné zdroje uvádějí, že lidé se zrakovým postižením tvoří přibližně 1-1,5 % populace. Není bez zajímavosti, že 9 z 10 nevidomých (v celosvětovém měřítku) žije v rozvojových zemích a odborníci odhadují, že 80 % slepoty může být léčeno nebo jí šlo předejít. Za zmínku stojí fakt, že procento slabozrakých lidí v populaci průběžně roste. Jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících tento fakt je prodlužování délky lidského života. Přímá úměrnost vzniku zrakových vad a vyššího věku je jednoznačně prokázána: 80% lidí starších 75 let má vážné problémy se zrakem a 70-75 % nových případů zrakových vad vzniká u lidí starších 65 let.
Pro bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých je nutný dostatek jednoznačných informací získávaných především hmatovým způsobem (bílou holí, nášlapem apod.); doplňující jsou často informace akustické. Důležité je i optimální (minimalizovaný) počet informací a jejich srozumitelné řazení. Základem bezpečného pohybu nevidomých a slabozrakých je dostatečný počet snadno a jednoznačně identifikovatelných orientačních bodů, jejich spojnic (tvořící vodící linie) a shluků. Příkladem těchto bodů zaručeně vždy identifikovatelných jsou nároží domů, podezdívky a zalomení plotů, někdy i pravidelné květinové záhony. Řada dalších bodů však nemusí plnit tuto funkci. V případě sněhové pokrývky jsou to například obrubníky trávníku, hmatové prvky a změny povrchů na pěších komunikacích (přirozené i záměrně osazené ze speciální dlažby). Doplňující funkci k informacím získaným hmatově jsou informace akustické. Ty identifikují objekty a mají i určitou směrovou vodící funkci.
Nevidomý člověk se umí velice dobře pohybovat ve známém prostředí pomocí ostatních smyslů a slepecké hole. Avšak v případě, že se ocitne v prostředí jemu novém, neznámém, potřebuje pomoc od svého okolí. Naprosto nezbytné jsou pro něj informace, které zrakově nepostižený člověk ani nepovažuje za důležité. Informační systém pro nevidomé je proto navrhován a vyvíjen ve spolupráci s těmito lidmi a s jejich organizacemi, protože oni dokáží nejlépe posoudit relevantnost či irelevantnost informací a povelů. Z tohoto důvodu vycházejí konkrétní návrhy, podněty a soubory informací ze vzájemné konzultace se zástupci SONSu, Tyflocentra, nevidomých občanů apod.
Při návrhu systému by se mělo vycházet z potřeb cílové skupiny a jejich doporučení. Frekvence poskytování dat v dobře známém prostoru může být 1× za 15 až 30 min. Při ztrátě orientace, v krizovém, nouzovém, stavu musí být odezva dat okamžitá a frekvence rychlá, 1× za minutu.
Při návrhu je vhodné vycházet z technického standardu autorů Dudr, V.; Lněnička, P., jenž vydala ČKAIT, Česká komora autorizovaných techniků činných ve výstavbě. Nedodržováním tohoto standardu vzniká dezorientace, která může způsobit úraz či nehodu.
Pro navigaci budou preferovány široké chodníky, nebude doporučena chůze napříč náměstím, systém musí být opřen o informace o MHD (nejbližší zastávka apod.).
Jako množinu významných krizových funkcí, jež ovlivňují návrh systému, je možné definovat podle stupně závažnosti tyto:
Obrázek 1: základní pohled na architekturu systému
Velmi významnou otázkou realizace systému je otázka finanční. Nová dopravní politika ČR pro období 2005 až 2013, která koresponduje s trendy dopravní politiky zemí EU, klade zvýšený důraz na vývoj a aplikaci inteligentních dopravních systémů sloužících ke zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dopravní infrastruktury.
Globálním cílem dopravní politiky je mimo jiné vytvoření podmínek pro zajištění kvalitní dopravy zaměřené na její ekonomické, sociální a ekologické dopady v rámci principů udržitelného rozvoje.
S požadovanými standardy inteligentních dopravních systémů koresponduje bezpochyby i princip informačního a navigačního systému pro nevidomé, u kterého se předpokládá mimo jiné i součinnost s projektem evropského systému družicové navigace „Galileo“.
Pro stanovení optimálního mechanismu alokace finančních zdrojů na praktickou realizaci projektu informačního a navigačního systému pro nevidomé je důležitá základní filozofie pohledu na uvedenou problematiku.
V podstatě lze uvedený problém posuzovat a řešit na dvou úrovních:
Vzhledem k prioritám současné sociální politiky zemí EU, která klade důraz na programy pro zkvalitnění života starých a tělesně postižených lidí, je nutno uvedenou problematiku řešit koncepčním způsobem. Systémové koncepční řešení představuje bezesporu druhá varianta, aplikující různým způsobem alokaci finančních prostředků ze státních zdrojů.
Copyright © 2012 Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Název: Informační podpora pro nevidomé
URL: http://www.cdv.cz/informacni-podpora-pro-nevidome/
Publikováno: 1.10.2006 | Aktualizace: 4.12.2008