Přeskočit navigaci
Naše znalosti Vaším zdrojem

Shrnutí problematiky rozvoje systému zpoplatnění osobních vozidel v ČR

Ing. Martin Hájek

Odeslání informace o článku e-mailem

Prosím, vyplňte následující údaje
takto označené položky musíte vyplnit / required fields

Rozvoj systému a cena stagnace

Zodpovědné orgány stojí v současné době před otázkou dalšího rozvoje systému zpoplatnění osobních vozidel v ČR. V roce 2008 byl intenzivně diskutován návrh systémové změny realizované přechodem z papírového dálničního kuponu na elektronickou vinětu. Tyto diskuse byly iniciovány hromadnou nehodou na dálnici D1 (21. 3. 2008), která transparentně prokázala nefunkčnost dopravního informačního systému v ČR. Přestože od vzniku nehody uplynuly desítky minut, stále do kolony vjížděla další vozidla. Logickou reakcí na tento neudržitelný stav bylo hledání kvalitního/exaktního zdroje dopravních dat, který by dokázal informovat společnost o vzniku dopravních problémů v reálném čase. Takovýto zdroj dat by samozřejmě neodstranil fenomén kongescí, ale výrazně by eliminoval související externality. Externality představují ztráty způsobené nepředpovídatelnými cestovními dobami, ztrátami PHM, zpožděním produkce, ztrátou produkce a přímým poškozením životního prostředí. Pro vyčíslení ztrát způsobených kongescemi byla užita  metodika určování ztrát zpracovaná Direktoriátem Evropské komise pro dopravu a energetiku (“Handbook on estimation of external cost in the transport sector, Produced within the study Internalisation Measures and Policies for All external Cost of Transport”, DG TREN). Byly vypočítány ztráty pro 1100 km dálnic a rychlostních komunikací v ČR dle „optimistické varianty“ (koeficient představující poměrně nízké zatížení infrastruktury kongescemi). Výsledná hodnota výpočtu se pohybuje kolem 30 mld. Kč ztrát vlivem kongescí ročně. Což činí 0,8 % HDP.

V roce 2006 provedla Evropská komise revizi výsledků Bílé knihy z roku 2001 (Mid-term review White paper). Tato revize potvrdila velký nárůst škod způsobených v kongescích a předpokládá, že se ztráta v současné době přibližuje 1 % HDP. V roce 2008 byla provedena poslední revize výsledků, kde byla stanovena ztráta z kongescí ve výši 1,1 % HDP.

Výše uvedené předpoklady EU a poslední konzultace se zahraničními experty potvrdily obavy, že výše uvedené výpočty (ztráty 30 mld. Kč/rok) jsou velmi optimistické a reálné ztráty produkce HDP mohou vlivem kongescí na páteřních komunikacích v ČR dosahovat výrazně vyšších čísel (pesimistická verze představuje až trojnásobek uvedené hodnoty).

Projekt „Elektronický dálniční kupón“ (dále eK), který v roce 2008 připravovalo Ministerstvo dopravy, představuje možnost efektivního využití stávající mýtné infrastruktury pro sběr dopravních dat (dnes systém podává pouze zlomek dopravních dat oproti možnostem).

Projekt eK poskytne soustavu statisticky využitelných matic, které budou obsahovat data o cestovních dobách, průměrných rychlostech, skladbě dopravního proudu vozidel (dle mýtné kategorie) a intenzitách dopravy na sledovaných úsecích páteřních komunikací v reálném čase. Odpadá vleklý problém harmonizace dat z řady různých detekčních technologií pro potřeby řízení dopravy z jednoho řídicího centra. Data budou získávána naprosto anonymně, bez zásahu do soukromí uživatelů eK.

Princip sběru a distribuce dopravních dat s cílem snížení ztrát vlivem kongescí.

Princip sběru a distribuce dopravních dat s cílem snížení ztrát vlivem kongescí.

Z nákresu je zřejmá pozice mýtného systému jako základní zdrojové vrstvy pro systém organizace a řízení silniční dopravy v ČR. Žádný alternativní zdroj dopravních dat nebude vykazovat takovou přesnost a stabilitu (při vysokých objemech dopravy na páteřních komunikacích) jako eK. Proto je realizace tohoto projektu, v souvislosti s již existující DSRC (mikrovlnou) infrastrukturou, logickou odpovědí na vzrůstající poptávku po dopravních datech. Nelze tvrdit, že projekt eK přinese „všelék“ na problematiku sběru dopravních dat. Jako každá technologie má svá omezení, která musí být vyvážená kombinací s jinými prvky. Například doplněním datové základny technologiemi FCD/CFCD, které umožňují analýzu pohybu SIM karet v síti mobilního operátora a následnou fůzí těchto dat s daty generovanými flotilou vozidel osazených GPS hardwarem. Tyto technologie poskytnou „rychlostní mapu“ a umožní generovat dojezdové časy zejména pro navazující komunikace, přičemž dojezdový čas představuje základní vstup v rozhodovacím procesu uživatele dopravní infrastruktury.

Běžnou praxí ve většině zemí zatížených silniční dopravou je integrace všech relevantních zdrojů dat do jednoho „místa“; v ČR je takovým místem Národní Dopravní Informační Centrum zprovozněné na konci roku 2008, které zabezpečí následnou distribuci zpracovaných dopravních informací. Na rozhraní NDIC budou připravena data (aktuální cestovní časy pro efektivní navádění, meto-info. atd.) pro přenos do informačních tabulí, dynamických navigací a telefonů vybavených GSP hardware. Komunikační kanály jsou již připraveny. Jsou to zejména GPRS, 3G sítě a v budoucnu 802.11p pro stahování větších objemů dat. Zároveň jsou vyvíjeny nízkoenergetické komunikační sítě pro případné doplnění „slabých“ míst výše uvedených kanálů. Jejich praktické nasazení však není předpokládané v horizontu dalších 7 – 10 let.

Vybavením všech osobních vozidel elektronickými vinětami dostane ČR zároveň nástroj k monitoringu, analýze, a poté k nastavení podmínek a následnému plynulému přechodu k výkonovému časově progresivnímu zpoplatnění. Tento nástroj fungující na principu diferencování ceny za ujetý kilometr v závislosti na aktuálním vytížení komunikace (např. noc 0,01 Kč a dopravní špička 10 Kč) je světově považován za jeden z nejefektivnějších a nejspravedlivějších nástrojů v boji proti vzniku dopravních kolon.

Výrazným krokem zpět v dosavadním rozvoji telematiky v ČR by rovněž byla realizace alternativního zpoplatnění osobních vozidel pomocí systému bez přidané hodnoty (např. systém zpoplatnění v Maďarsku), který neumožní další rozvoj ani kvalitní sběr dat (optika je závislá na čitelnosti RZ/SPZ, což je vedle zásahu do soukromí řidičů největší slabina kamerových systémů – kritické situace a potřeba dat zpravidla stoupá pří zhoršených klimatických podmínkách, kde optika selhává).

Projekt eK nabízí možnost reakce na dva základní problémy silniční dopravní infrastruktury. První problém je způsoben nedostatkem financí na výstavbu nových úseků silnic a strukturální opravy komunikací. Druhý problém souvisí s poptávkou po silniční dopravě, která často markantně překračuje možnou kapacitu silniční sítě.

Rozvoj mýtného systému zahrnutím všech kategorií silniční dopravy s výhledem nadstavení podmínek pro výkonové časově progresivní zpoplatnění silniční sítě zajistí výběr financí pro výstavbu a údržbu silniční sítě dle principu „spotřebitel platí dle míry své spotřeby“. Tento parametrizovatelný systém zpoplatnění umožní všem uživatelům reakci na dynamicky se měnící podmínky (oproti necitlivým fixním poplatkům) a umožní optimalizaci vazby mezi daňovou zátěží a spotřebou. Zásadní překážkou v realizaci výše popsaných kroků je chybějící politická odvaha říci spotřebiteli o zaplacení „své spotřeby silniční sítě“. Bez tohoto kroku však bude pokračovat proces podfinancování, resp. snižování kvality silniční infrastruktury, nehledě k tomu, že tyto „politické obavy“ jsou pravděpodobně neoprávněné. Voliči pravicového spektra, kterých se zvýšení poplatků za užívání komunikací vlivem velkého počtu najetých kilometrů nejvíce dotkne, budou chápat nutnost zlepšení stavu komunikací a rozhodně nebudou díky tomuto projektu měnit politické přesvědčení. Zatímco levicoví voliči budou ve velké většině díky přenositelnosti eK a nízkému počtu najetých kilometrů oproti dnes fixnímu poplatku 1000 Kč finančně zvýhodněni.

Projekt eK zároveň představuje možnost vykročení z datově velmi chudého prostředí směrem k realizaci informačního systému s vysokou přidanou hodnotou. Lze diskutovat nad přesnou výší této přidané hodnoty v komplexním systému a hledat argumenty proč projekt nerealizovat nebo zdržovat jeho realizaci. Je však zřejmé, že každým rokem tohoto „přešlapování“ se problém dopravních kongescí výrazně zhoršuje a ztráta času v realizaci informačního dopravního systému stojí Českou republiku obrovské finanční prostředky. Každý rok odkládání řešení problematiky zajištění kvalitního zdroje dopravních dat resp. neléčených kongescí vzniká ztráta 3 mld. Kč (optimistická varianta).

Velmi významný přínos proto představuje možnost rychlé realizace projektu eK. Zvýšené náklady (oproti papírovým kupónům) budou velmi efektivně vyváženy snížením ztrát vlivem kongescí (podloženo výpočty) a zisky plynoucími z „nastartování“ druhé generace navigačního trhu resp. daňové výtěžnosti navigačního trhu, který přinese inteligenci založenou na kvalitních dopravních datech.

Odpovědí na pochybnosti typu „určitě existuje něco levnějšího a efektivnějšího, nebo se něco takového brzy vyvine“ je fakt, že kolony jsou rok od roku častější a dražší, funkční řešení informačního systému doposud neexistuje a alternativní postupy k reálnému řešení problematiky kongescí jsou v nedohlednu.

poslat e-mailem tisknout
Publikováno: 30.4.2009  |  Aktualizace: 20.5.2009  |  Přečteno: 2118 ×

 

Tento výtisk byl pořízen ze stránek Centra dopravního výzkumu, v. v. i. - http://www.cdv.cz/

Copyright © 2008 Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

Název: Shrnutí problematiky rozvoje systému zpoplatnění osobních vozidel v ČR
URL: http://www.cdv.cz/shrnuti-problematiky-rozvoje-systemu-zpoplatneni-osobnich-vozidel-v-cr/?mail_to_friend=1
Publikováno: 30.4.2009  |  Aktualizace: 20.5.2009