Ing. Martin Pípa
Satelitní technologie jsou již více než jedno desetiletí využívány pro účely telekomunikací, snímkování a určování polohy, které se významně prolínají se službami v dopravě, urbanismu, stavitelství nebo ve vyhodnocování rizik. Vnímání strukturální role této infrastruktury v evropském a mezinárodním kontextu klade důraz na její rychlý vývoj.
Program Galileo (a ve fázi středně pokročilé i systém EGNOS) se opírá o světový úspěch GPS, aby z něj vyvodil technické a strategické návaznosti v evropském měřítku. Po několika peripetiích, které by mohly podnítit pochybnosti o uvedení do provozu, se program Galileo dostal do fáze vývoje, kdy dosáhl bodu, z něhož se zdá není návratu. Program bude za každou cenu dokončen. Pozitivním výstupem z říjnové Rady ministrů dopravy je skutečnost, že prakticky všechny členské státy deklarovaly svůj zájem na dalším pokračování projektu. Žádný členský stát nezpochybnil potřebu integrovaného rozhodnutí do konce roku 2007. Dopad programu Galileo v oblasti dopravy bude pravděpodobně silnější, než se předpokládalo a bude považován za nástroj evropské integrace.
Na druhou stranu služby zúročující využití Galilea, které budou v rukou provozovatelů, jsou v tomto stadiu stále špatně identifikovány a málo připraveny.
Provázanost programu Galileo a průmyslu je zřejmá ve dvou úrovních:
Ekonomické dopady Galilea nebudou automaticky dostatečně podchyceny českými firmami, tzn. politická podpora v této oblasti je bezpochyby důležitá. Problematika pojetí rovné soutěže je úzce svázána s vyřešením způsobu financování projektu a její základní osnova bude stanovena klíčovými hráči, jejichž postavení se odvíjí od míry ekonomického podílu na realizaci fáze IOV (In-Orbit Validation phase). Vzhledem k absenci ČR v tomto ekonomickém procesu nejsou její zájmy následným vývojem zohledněny. Příležitosti plynoucí z dokončení projektu by měly být rozloženy spravedlivě. Časový sled projektu způsobil, že se nečlenové ESA (European Space Agency) nezúčastní fáze budování systému, ale zapojí se až do využívání „Galilea“.
ESA byla založena s cílem zvýšit konkurenceschopnost průmyslu členských zemí na světovém trhu technologií. Drtivá většina jejího rozpočtu, který tvoří příspěvky členských států, se čerpá ve formě komerčních průmyslových projektů. Vzhledem ke komplexnosti projektů, ale i k politickým důvodům, se projekty vesměs zadávají mezinárodním konsorciím. „Iguassu Software System“ se stala první ryze českou firmou, která vyhrála projekt ESA v mezinárodním tendru. První úspěch České republiky v tomto oboru je důležitým krokem k plnému členství ČR v ESA. Přijetí ČR k plnému členství v ESA jistě napomůže fakt, který přesvědčí, že český průmysl je schopen vyhrávat v kompetitivních tendrech celý český příspěvek do ESA (řádově 250 milionů Kč ročně). Vítězný tendr byl výsledkem spolupráce se zkušenějším partnerem, italskou firmou ACS. Důležitá je tedy zahraniční spolupráce, která urychlí nárůst zkušeností.
Prostorem angažovanosti ČR by se měl stát aplikační segment programu. Česká republika by měla v zájmu národního průmyslu konstruktivně podporovat dokončení projektu Galileo a těmito aktivitami posílit kandidaturu ČR na umístění sídla GSA v Praze. Klíčovým zájmem ČR by mělo být otevření přístupu národního průmyslu k nejmodernějším technologiím, spjatým s družicovou navigací.
Na druhé straně je třeba podotknout fakt masivních investic v posledních 20 letech do francouzského vesmírného průmyslu. Automaticky se až 40% zakázek může dostat k francouzským firmám, protože jsou velice konkurenceschopné.
Kromě programu Galileo se Evropská unie progresivně angažuje v posílení vesmírné politiky, např. debata o zápisu této politiky v misích EU, zařazení priority „Letectví a kosmický výzkum“ v FP6. V FP7 se předpovídal nárůst o 350 milionů € na období 2007-2013 pro rozvoj aplikací a studií zaměřených na modernizaci systému Galileo. Snahou je co nejefektivněji skloubit činnosti Evropské unie, Evropské vesmírné agentury a členských států.
Pokud jde o mezinárodní srovnání používání satelitních systémů (zejména v dopravě), dá se konstatovat, že je velice nerovnoměrné. V evropských zemích (jako např.: Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Španělsko) je situace téměř srovnatelná. Na druhou stranu USA a Japonsko mají v této oblasti značný náskok. V USA trh nabízí satelitní aplikace (profesionální nebo pro veřejnost), které nejsou v Evropě zdaleka rozšířeny. V Japonsku se GPS stalo velmi využívaným v oblasti navigačních a bezpečnostních aplikací. Např. 60% nových vozů je v Japonsku vybaveno navigačním systémem oproti jednotkám procent v zemích EU (průměrně se udává 5%). Dalším dokreslujícím údajem o rozšíření satelitních aplikací je fakt, že v roce 2005 bylo v Evropě prodáno 7,2 milionů kusů navigačního softwaru (viz Auto-Journal, květen 2006) v poměru k mnohonásobně vyššímu počtu vozidel – potencionálních uživatelů (v EU 25 bylo v roce 2004 registrováno 216 milionů osobních vozidel).
Postoj uživatelů satelitních služeb se však začíná měnit. V počátcích byli omezenou nabídkou donuceni naučit se kombinovat možnosti několika druhů signálů a technologií (např. spojení numerického a radarového snímkování, skloubení GPS a systémů telekomunikace).
V současné době se zdá, že nejperspektivnější jsou právě ty aplikace, které dávají důraz na kombinaci několika technologií, satelitních nebo pozemních, často se doplňujících, někdy si však vzájemně konkurujících.
Pomalu se objevuje princip poptávky, který skromně, ale stále více vyrovnává princip nabídky zavedený až dosud. Tento fakt umožňuje efektivnější spolupráci mezi uživateli a poskytovateli technologií.
Francouzská studie z roku 2003 „Aplikace satelitních signálů: zkoumání uvažovaného použití v horizontu 8 - 10 let a možná úloha veřejné správy“ se soustředila na oblast intervence veřejných institucí v oblasti programu Galileo (s vyloučením otázek letecké a námořní navigace, jejichž specifikace, převážně mezinárodní, podléhá zvláštní logice).
Pokud shrneme obsah výše zmíněné zprávy, vyplynou nám z něj fakta reflektující i pro ČR relevantní potřeby a perspektivy v rámci programu Galileo.
Ve francouzské zprávě bylo analyzováno 65 satelitních aplikací. Tyto aplikace se týkaly zejména oblastí:
Studie odkryla komplikace, které brání vývoji hlavních aplikací (viz následující kapitola).
Zvláště u velkých a časově náročných projektů dochází velmi často k přehodnocování modelů financování, harmonogramů plnění, a tím se pro uživatele dlouhodobě posunuje možnost užití aplikace, která se navíc investičně prodražuje a vede ke snížení počtu investorů. Obecně je nutno kromě investičních prostředků zajistit i prostředky provozní - materiálové a na rozvoj.
Jsou dány aktuálními limity satelitní technologie, o kterých jsme se již zmínili, tedy zejména hlediska přesnosti, dostupnosti a spolehlivosti. Překážek tohoto druhu je velké množství a pro tuto práci není nutno všechny dosud známé uvádět. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že řada z těchto původních překážek zmizí s novým satelitním systémem – převážně se jedná o překážky typu nedostatečná kontinuita signálů, nedostatečná spolehlivost, nekompatibilita apod.
Vzhledem k rychlému vývoji i změnám v aplikacích je nutno zajistit v předstihu pravidla, která budou navíc podporovat otevřený systém využívaný např. ve specifickém národním prostředí. V oblasti legislativní se bude vždy narážet na ochranu soukromí, osobních dat, ochranu osobnosti a dalších.
Satelitní technologie, samy velmi vyspělé, jsou podporovány nebo doplňovány celou řadou jiných technologií, které navíc také prodělávají vývoj a nahrazování. Mnoho technologií vůec neexistuje nebo nejsou zatím k dispozici.
Trh satelitních aplikací není dostatečně vyspělý ani dostatečně stabilní. Je nutno vzpomenout řadu komerčních projektů, které především z hlediska poměrně dlouhého vývoje a realizace (reprezentované vysokými investičními náklady) a současně nepředvídatelného vývoje ostatních technologií nesplnily očekávání investorů a pro mnoho dalších předznamenaly opatrnost při investování „do hvězd“.
V předcházející části jsme se zabývali popisem možných překážek, které budou do vývoje, zavádění a integrace služeb zasahovat. Tyto “překážky“ nebudou vždy působit jen negativně a je nutno je chápat také jako vymezující podmínky rozvoje aplikací v daném časovém úseku.
V následující části se naopak pokusíme určit faktory, které by mohly sehrát významnou úlohu při aktivaci a integraci služeb vhodných pro dopravní infrastrukturu.
Rozbor skupin aplikací založených na bázi určování polohy a současně očekávaná satelitní nabídka umožňují definovat tři základní faktory úspěšného rozvoje:
S rozvojem účastnických sítí souvisí i problematika normalizace a tvorba předpisů.
Už samy předpisy a normy do značné míry ovlivňují a utvářejí podmínky pro satelitní aplikace. Určitá použití se uvádějí v evropském a celosvětovém měřítku. V těchto souvislostech pak musí být mobilizované databáze a protokoly homogenní.
Z hlediska dalšího vývoje aplikací je téměř jisté, že aplikace s přívlastkem “národní“ bude spíše výjimkou než pravidlem a spíše bude představovat nepodstatný rozdíl při zachování plné funkční kompatibility a interoperability.
Copyright © 2012 Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Název: Strategické zaměření programu Galileo
URL: http://www.cdv.cz/strategicke-zamereni-programu-galileo/
Publikováno: 5.3.2009 | Aktualizace: 25.3.2009