Databáze DATANU, se kterou pravidelně pracují tisíce uživatelů, bude i nadále pokračovat, i když se původně najisto počítalo jen s pěti lety provozu
Je to už téměř pět let, co Nejvyšší soud ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu, v. v. i., představil novou webovou aplikaci obsahující podrobné informace ze soudních rozhodnutí, ve kterých se řešily nároky na náhradu za bolest, náhradu za ztížení společenského uplatnění (§ 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a nároky pozůstalých při usmrcení osoby blízké (§ 2959 zákona č. 89/2012 Sb.). Veřejně přístupná aplikace, známá odborné i laické veřejnosti pod názvem DATANU (www.DATANU.cz), byla vytvořena jako přehledný zdroj judikatury, který napomáhá předvídatelnosti rozhodnutí soudů ve stanovení výše nemajetkové újmy. Vzorem byly dobré zkušenosti s obdobnými databázemi v Rakousku nebo Slovinsku. DATANU obsahuje také jednoduchý kalkulátor k výpočtu procentuálního omezení funkčních schopností poškozeného [hodnocení ztížení společenského uplatnění podle doporučující Metodiky k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění (§2958 o. z.)]. Centrum dopravního výzkumu databázi spravuje po technické, resp. IT stránce, Nejvyšší soud do ní zadává aktuální data z rozhodnutí jednotlivých soudů.
Vybudování databáze původně umožnil grantový projekt Centra dopravního výzkumu, zaměřený na každoroční zpracovávání výpočtu ekonomických ztrát z dopravní nehodovosti. Vyčíslení ztrát poskytuje přehled o tom, kolik Českou republiku, resp. stát a společnost, stojí dopravní nehody. Tvoří důležité vstupní údaje pro dopravně-inženýrské analýzy, jejichž cílem je vyhodnotit efektivnost dopravně-bezpečnostních opatření. Projekt byl původně smluvně zajištěn na pět let, předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., se ale právě dnes, ve čtvrtek 8. 12. 2022, dohodl s ředitelem Centra dopravního výzkumu, v. v. i., Ing. Jindřichem Fričem, Ph.D., na tom, že DATANU jako každodenně využívaná služba veřejnosti musí pokračovat. Původní smlouva o spolupráci na provozu a dalším doplňování databáze, uzavřená právě na pětileté období, se tak po dnešku přemění na smlouvu na dobu neurčitou.
„Denně se do DATANU přihlašují desítky uživatelů, mnozí z nich pravidelně a opravdu často. To zcela jasně vypovídá o tom, že lidé databázi aktivně využívají a bylo by chybou takto úspěšný projekt ukončit. Obě naše instituce proto hledaly a našly způsob, jak při minimalizaci nákladů v provozu užitečné aplikace pokračovat,“ říká Petr Angyalossy.
Oblibu aplikace www.DATANU.cz dokládá stále se zvyšující počet uživatelů. Podle posledních dat Centra dopravního výzkumu měla k červenci 2022 databáze přes 4 300 registrovaných uživatelů, zatímco například v roce 2019 jich bylo 2800. Každoročně tak přibývá řádově několik stovek nových registrovaných uživatelů.
Nejvyšší soud však musí znovu upozornit, jak bude dále blíže vysvětleno, že informace a údaje nalezené v aplikaci nelze považovat za dogma, jedná se výhradně o návodnou pomůcku, která byla vytvořena v reakci na „zánik původních ministerských tabulek“. Navíc je potřeba se při posuzování míry újmy vždy pečlivě věnovat individuálním nuancím každého projednávaného soudního případu.
Jednotlivá rozhodnutí lze v databázi vyhledávat podle různých klíčových parametrů daného případu s následnou možností exportu zobrazených dat. Nejvyšší soud, a díky tomu také DATANU, aktuálně disponuje rozhodnutími soudů všech instancí týkajících se soudních řízení o způsobené nemajetkové újmě v celkovém počtu 1 549 (údaje k 1. 12. 2022). Z toho samotná aplikace nyní obsahuje v modulu „úmrtí“ 495 zpracovaných rozhodnutí a v modulu „bolestné a ztížení společenského uplatnění“ 1 054 zpracovaných rozhodnutí (k tomu viz graf). Data z nových rozhodnutí jsou neustále průběžně doplňována. Vnášena však nejsou celá odůvodnění rozhodnutí, nýbrž jen nejpodstatnější údaje seřazené do tzv. karty rozhodnutí. Uživatelé se tak mohou seznámit především s nejčastějšími typy škodných událostí, rozsahem zranění a jejich bodovým hodnocením (v modulu „bolestné“), částkami náhrad požadovaných poškozenými či výší soudem skutečně přiznaných náhrad.
Graf: V databázi DATANU se aktuálně nachází 1 549 rozhodnutí, z toho 495 jich je v modulu „úmrtí“ a 1 054 v modulu „bolestné a ztížení společenského uplatnění (údaje k 1. 12. 2022).
Aktualizaci databáze o nová rozhodnutí zajišťuje oddělení dokumentace a analytiky judikatury ČR Nejvyššího soudu (Odaj). Už od roku 2015, tedy ještě poměrně dlouho před samotným vznikem databáze DATANU, byla Nejvyššímu soudu doručována rozhodnutí zejména trestních úseků jednotlivých soudů z České republiky z adhezních řízení o nárocích na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestnou činností. Tato, a později i další soudní rozhodnutí z řízení občanskoprávních, oddělení dokumentace a analytiky judikatury ČR kontinuálně monitoruje a vyhodnocuje. V databázi ale uživatelé přirozeně pracují také s rozhodnutími nejvyšších soudních instancí.
V databázi DATANU lze u každého konkrétního rozhodnutí soudu také zjistit, zda případně (ne)bylo napadeno (řádným/mimořádným) opravným prostředkem (nebo ústavní stížností). Napadená rozhodnutí jsou pak s rozhodnutími vyšší instance v databázi propojena, aby bylo pro uživatele seznatelné konečné rozhodnutí v konkrétní právní věci. Díky této provázanosti získávají uživatelé kompletní přehled o úspěšnosti či neúspěšnosti konkrétních nároků, jejich obhájení a rozsahu jejich důkazního podložení. S narůstajícím počtem doplňovaných rozhodnutí se současně uživatelům zvyšuje počet rozhodnutí ke vzájemnému porovnání v typově shodných či podobných případech, což může poškozeným či pozůstalým usnadnit představu o úspěšnosti jejich konkrétního nároku v požadované výši.
Jak již bylo zmíněno, praktickou součástí databáze DATANU je modul „Kalkulačka“. Ta může napomoci k vyčíslení předběžné částky, o kterou by osoby trvale poškozené na zdraví mohly žádat z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění. Důležité je ale podotknout, že do této „kalkulačky“ je nutné, pro co nejpřesnější výpočet, zadat velmi podrobné a lékařsky podložené údaje o daném případě.
Aplikace, stejně jako Metodika k náhradě nemajetkových újem podle § 2958 občanského zákoníku, na jejímž vzniku spolupracoval Nejvyšší soud s řadou partnerů, a která je v poslední době vodítkem pro mnohá rozhodnutí soudů v dané oblasti, rozhodně není závazným materiálem, ale jen pomůckou. Za současného legislativního stavu Metodika ani nemůže mít závazný charakter v tom smyslu, že by byla právním předpisem, neboť zákon s ničím takovým nepočítá. Za daných okolností Nejvyššímu soudu jako sjednocovateli judikatury nezbývalo, než pokusit se spolu s řadou odborných partnerů dopracovat zákonnou dikci doporučujícím materiálem, na jehož základech, principech a metodách se shodne širší právnická veřejnost a jehož odborným podkladem byla komplexní medicínsky pojatá systematika zdravotních újem, vystihující proporce jednotlivých újem v rámci náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Jedná se tak o naplnění zásad ve smyslu § 2958 občanského zákoníku, o jejich praktickou realizaci podloženou dostatečně širokým skutkovým zjištěním doplněným o odborné lékařské hodnocení tak, aby v soudní praxi mohly být nastaveny přiměřené poměry mezi jednotlivými poškozeními způsobem odpovídajícím požadavkům § 13 občanského zákoníku. Mimochodem, i důvodová zpráva k § 2958 občanského zákoníku přímo vyzývala, aby se soudní praxe sama shodla na zásadách, podle nichž bude postupováno, „pociťují-li někteří představitelé soudní moci potřebu tabulek, vzorců nebo klíčů speciálně pro tyto účely“.
O tom, že doporučení Nejvyššího soudu k objektivizaci trvalých zdravotních následků pomocí medicínské klasifikace doplněné o individuální úvahy soudu bylo v soudní, a též mimosoudní, sféře přijato, svědčí i rozvíjející se justiční praxe, která Metodiku využívá jako hlavní nástroj ke stanovení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění. V judikatuře dovolacího soudu to vyplývá zejména z rozhodnutí ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021 – publikovaného rovněž pod č. R 90/2022 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, a také z rozhodnutí ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 8 Tdo 190/2017 – publikovaného pod č. R 39/2018 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní. Ostatně i Ústavní soud v nálezu ze dne 15. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 2925/20, označil Metodiku za vhodný prostředek výkladu § 2958 o. z.
Do odčiňování nemajetkové újmy sekundárních obětí ve smyslu § 2959 občanského zákoníku pak zásadním způsobem promluvila judikatura Nejvyššího soudu zejména v podobě rozhodnutí ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/ 2018, uveřejněného pod č. R 85/2019 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, v níž se Nejvyšší soud ohledně základní modifikovatelné částky náhrady pro osoby nejbližší zemřelému (manžel, rodiče, děti) přiklonil k hledisku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž došlo ke škodné události, oproti dříve uplatňovaným paušalizovaným náhradám. U osob sourozenců zemřelého následně Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 1485/2019, uveřejněném pod č. R 51/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, konstatoval základní částku o jednu čtvrtinu nižší.
Záznamy v databázi DATANU dokládají, že soudy nižších stupňů na toto nové směřování reagují, do svých rozhodnutí je promítají a často s takto stanovenou základní částkou náhrady dále pracují a modifikují ji s přihlédnutím k relevantním okolnostem konkrétního případu, vč. poměrů škůdce, resp. pachatele.
JUDr. Petra Polišenská, vedoucí oddělení dokumentace a analytiky judikatury ČR
Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
Brno, 8. 12. 2022
na první fotografii zleva:
Ing. Pavel Havránek, ředitel divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
JUDr. Petr Vojtek, předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu
JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., předseda Nejvyššího soudu
Vybudování databáze původně umožnil grantový projekt Centra dopravního výzkumu, zaměřený na každoroční zpracovávání výpočtu ekonomických ztrát z dopravní nehodovosti. Vyčíslení ztrát poskytuje přehled o tom, kolik Českou republiku, resp. stát a společnost, stojí dopravní nehody. Tvoří důležité vstupní údaje pro dopravně-inženýrské analýzy, jejichž cílem je vyhodnotit efektivnost dopravně-bezpečnostních opatření. Projekt byl původně smluvně zajištěn na pět let, předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., se ale právě dnes, ve čtvrtek 8. 12. 2022, dohodl s ředitelem Centra dopravního výzkumu, v. v. i., Ing. Jindřichem Fričem, Ph.D., na tom, že DATANU jako každodenně využívaná služba veřejnosti musí pokračovat. Původní smlouva o spolupráci na provozu a dalším doplňování databáze, uzavřená právě na pětileté období, se tak po dnešku přemění na smlouvu na dobu neurčitou.
„Denně se do DATANU přihlašují desítky uživatelů, mnozí z nich pravidelně a opravdu často. To zcela jasně vypovídá o tom, že lidé databázi aktivně využívají a bylo by chybou takto úspěšný projekt ukončit. Obě naše instituce proto hledaly a našly způsob, jak při minimalizaci nákladů v provozu užitečné aplikace pokračovat,“ říká Petr Angyalossy.
Oblibu aplikace www.DATANU.cz dokládá stále se zvyšující počet uživatelů. Podle posledních dat Centra dopravního výzkumu měla k červenci 2022 databáze přes 4 300 registrovaných uživatelů, zatímco například v roce 2019 jich bylo 2800. Každoročně tak přibývá řádově několik stovek nových registrovaných uživatelů.
Nejvyšší soud však musí znovu upozornit, jak bude dále blíže vysvětleno, že informace a údaje nalezené v aplikaci nelze považovat za dogma, jedná se výhradně o návodnou pomůcku, která byla vytvořena v reakci na „zánik původních ministerských tabulek“. Navíc je potřeba se při posuzování míry újmy vždy pečlivě věnovat individuálním nuancím každého projednávaného soudního případu.
Jednotlivá rozhodnutí lze v databázi vyhledávat podle různých klíčových parametrů daného případu s následnou možností exportu zobrazených dat. Nejvyšší soud, a díky tomu také DATANU, aktuálně disponuje rozhodnutími soudů všech instancí týkajících se soudních řízení o způsobené nemajetkové újmě v celkovém počtu 1 549 (údaje k 1. 12. 2022). Z toho samotná aplikace nyní obsahuje v modulu „úmrtí“ 495 zpracovaných rozhodnutí a v modulu „bolestné a ztížení společenského uplatnění“ 1 054 zpracovaných rozhodnutí (k tomu viz graf). Data z nových rozhodnutí jsou neustále průběžně doplňována. Vnášena však nejsou celá odůvodnění rozhodnutí, nýbrž jen nejpodstatnější údaje seřazené do tzv. karty rozhodnutí. Uživatelé se tak mohou seznámit především s nejčastějšími typy škodných událostí, rozsahem zranění a jejich bodovým hodnocením (v modulu „bolestné“), částkami náhrad požadovaných poškozenými či výší soudem skutečně přiznaných náhrad.
Graf: V databázi DATANU se aktuálně nachází 1 549 rozhodnutí, z toho 495 jich je v modulu „úmrtí“ a 1 054 v modulu „bolestné a ztížení společenského uplatnění (údaje k 1. 12. 2022).
Aktualizaci databáze o nová rozhodnutí zajišťuje oddělení dokumentace a analytiky judikatury ČR Nejvyššího soudu (Odaj). Už od roku 2015, tedy ještě poměrně dlouho před samotným vznikem databáze DATANU, byla Nejvyššímu soudu doručována rozhodnutí zejména trestních úseků jednotlivých soudů z České republiky z adhezních řízení o nárocích na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestnou činností. Tato, a později i další soudní rozhodnutí z řízení občanskoprávních, oddělení dokumentace a analytiky judikatury ČR kontinuálně monitoruje a vyhodnocuje. V databázi ale uživatelé přirozeně pracují také s rozhodnutími nejvyšších soudních instancí.
V databázi DATANU lze u každého konkrétního rozhodnutí soudu také zjistit, zda případně (ne)bylo napadeno (řádným/mimořádným) opravným prostředkem (nebo ústavní stížností). Napadená rozhodnutí jsou pak s rozhodnutími vyšší instance v databázi propojena, aby bylo pro uživatele seznatelné konečné rozhodnutí v konkrétní právní věci. Díky této provázanosti získávají uživatelé kompletní přehled o úspěšnosti či neúspěšnosti konkrétních nároků, jejich obhájení a rozsahu jejich důkazního podložení. S narůstajícím počtem doplňovaných rozhodnutí se současně uživatelům zvyšuje počet rozhodnutí ke vzájemnému porovnání v typově shodných či podobných případech, což může poškozeným či pozůstalým usnadnit představu o úspěšnosti jejich konkrétního nároku v požadované výši.
Jak již bylo zmíněno, praktickou součástí databáze DATANU je modul „Kalkulačka“. Ta může napomoci k vyčíslení předběžné částky, o kterou by osoby trvale poškozené na zdraví mohly žádat z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění. Důležité je ale podotknout, že do této „kalkulačky“ je nutné, pro co nejpřesnější výpočet, zadat velmi podrobné a lékařsky podložené údaje o daném případě.
Aplikace, stejně jako Metodika k náhradě nemajetkových újem podle § 2958 občanského zákoníku, na jejímž vzniku spolupracoval Nejvyšší soud s řadou partnerů, a která je v poslední době vodítkem pro mnohá rozhodnutí soudů v dané oblasti, rozhodně není závazným materiálem, ale jen pomůckou. Za současného legislativního stavu Metodika ani nemůže mít závazný charakter v tom smyslu, že by byla právním předpisem, neboť zákon s ničím takovým nepočítá. Za daných okolností Nejvyššímu soudu jako sjednocovateli judikatury nezbývalo, než pokusit se spolu s řadou odborných partnerů dopracovat zákonnou dikci doporučujícím materiálem, na jehož základech, principech a metodách se shodne širší právnická veřejnost a jehož odborným podkladem byla komplexní medicínsky pojatá systematika zdravotních újem, vystihující proporce jednotlivých újem v rámci náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. Jedná se tak o naplnění zásad ve smyslu § 2958 občanského zákoníku, o jejich praktickou realizaci podloženou dostatečně širokým skutkovým zjištěním doplněným o odborné lékařské hodnocení tak, aby v soudní praxi mohly být nastaveny přiměřené poměry mezi jednotlivými poškozeními způsobem odpovídajícím požadavkům § 13 občanského zákoníku. Mimochodem, i důvodová zpráva k § 2958 občanského zákoníku přímo vyzývala, aby se soudní praxe sama shodla na zásadách, podle nichž bude postupováno, „pociťují-li někteří představitelé soudní moci potřebu tabulek, vzorců nebo klíčů speciálně pro tyto účely“.
O tom, že doporučení Nejvyššího soudu k objektivizaci trvalých zdravotních následků pomocí medicínské klasifikace doplněné o individuální úvahy soudu bylo v soudní, a též mimosoudní, sféře přijato, svědčí i rozvíjející se justiční praxe, která Metodiku využívá jako hlavní nástroj ke stanovení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění. V judikatuře dovolacího soudu to vyplývá zejména z rozhodnutí ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021 – publikovaného rovněž pod č. R 90/2022 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, a také z rozhodnutí ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 8 Tdo 190/2017 – publikovaného pod č. R 39/2018 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní. Ostatně i Ústavní soud v nálezu ze dne 15. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 2925/20, označil Metodiku za vhodný prostředek výkladu § 2958 o. z.
Do odčiňování nemajetkové újmy sekundárních obětí ve smyslu § 2959 občanského zákoníku pak zásadním způsobem promluvila judikatura Nejvyššího soudu zejména v podobě rozhodnutí ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/ 2018, uveřejněného pod č. R 85/2019 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, v níž se Nejvyšší soud ohledně základní modifikovatelné částky náhrady pro osoby nejbližší zemřelému (manžel, rodiče, děti) přiklonil k hledisku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž došlo ke škodné události, oproti dříve uplatňovaným paušalizovaným náhradám. U osob sourozenců zemřelého následně Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 7 Tdo 1485/2019, uveřejněném pod č. R 51/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, konstatoval základní částku o jednu čtvrtinu nižší.
Záznamy v databázi DATANU dokládají, že soudy nižších stupňů na toto nové směřování reagují, do svých rozhodnutí je promítají a často s takto stanovenou základní částkou náhrady dále pracují a modifikují ji s přihlédnutím k relevantním okolnostem konkrétního případu, vč. poměrů škůdce, resp. pachatele.
JUDr. Petra Polišenská, vedoucí oddělení dokumentace a analytiky judikatury ČR
Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
Brno, 8. 12. 2022
na první fotografii zleva:
Ing. Pavel Havránek, ředitel divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
JUDr. Petr Vojtek, předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu
JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., předseda Nejvyššího soudu