Podíl nových elektrobusů v EU vzrostl na 12,7 %, v Česku jich vloni přibylo 40

Tisková zpráva

16. března 2023, Brno

  • V zemích EU bylo vloni registrováno 3 505 nových elektrobusů, meziročně o 13,7 % více. Podíl na všech registracích se z 10,6 % zvýšil na 12,7 %.
  • V ČR bylo vloni registrováno 40 nových elektrobusů, meziročně o 38 více.
  • V ČR je celkem registrováno 144 bateriových elektrických vozidel kategorie M3, z toho 60 v Moravskoslezském kraji.


Obrázek 1: Kloubový elektrobus SOR NS 18 Electric s dojezdem až 300 km na veletrhu CzechBus 2022

V roce 2022 zůstaly v EU nejoblíbenější autobusy se vznětovým pohonem, které tvořily 67,3 % všech prodejů nových autobusů (pokles o 1,5procentního bodu oproti roku 2021). Mezitím se nadále prosazovaly elektrobusy, které tvořily 12,7 % celkového trhu s autobusy v EU, což je nárůst oproti 10,6 % v roce 2021. Celkově všechna vozidla s alternativním pohonem tvořila v loňském roce 32,7 % trhu autobusů v EU.

Registrace nových dieselových autobusů v EU klesly v roce 2022 o 7,8 % na 18 500 prodaných kusů. Naftové autobusy však zůstaly nejoblíbenějšími ze všech nových autobusů a tvořily 67,3 % všech prodejů nových autobusů. Tři ze čtyř hlavních trhů v regionu zaznamenaly dvouciferný pokles: Německo (-28,9 %), Francie (-21,4 %) a Itálie (-21,4 %). Naopak ve Španělsku došlo k výraznému nárůstu registrací nových dieselových autobusů (+52,2 %). V celé EU byly vloni registrovány pouze tři autobusy na benzinový pohon.

V roce 2022 se prodej nových elektrobusů v EU zvýšil o 13,7 % a dosáhl 3 505 kusů, což představuje 12,7 % celkového trhu s autobusy v EU. Francie, největší trh s elektrobusy, zaznamenala nárůst o 26,4 %, což přispělo k celkovým pozitivním výsledkům. Německo a Dánsko, druhý a třetí největší trh z hlediska objemu, rovněž zaznamenaly silný růst (+10,1 % a +79,5 %). Spolu s Francií tvořily tyto tři země více než 50 % všech elektrobusů registrovaných v EU.

Naopak prodej hybridních autobusů klesl o 25,9 % a podíl na trhu se snížil z 10,3 % v roce 2021 na 8,1 % v loňském roce. Tento pokles byl způsoben především prudkým poklesem zaznamenaným v Německu (-25,3 %), které samo představuje téměř polovinu všech hybridních autobusů registrovaných v EU.

Celkem 11,9 % všech nových autobusů registrovaných v roce 2022 jezdilo na alternativní paliva (zemní plyn, LPG, biopaliva a etanol), z nichž většina byla poháněna zemním plynem. Francie, největší trh v této kategorii, zaznamenala pokles (-11,5 %). Itálie a Španělsko však zaznamenaly trojciferný a dvouciferný nárůst (+112,6 % a +28,6 %). Výsledkem byl celkový nárůst o 8,0 %, přičemž v celé EU bylo zaregistrováno 3 262 těchto autobusů.

„V České republice bylo vloni registrováno 1 163 nových autobusů, meziročně o 209 více. 92 % z nich byly autobusy dieselové, 3,44 % elektrobusy, 2,41 % plynové a 2,15 % hybridní autobusy. Celkem se jedná o 40 elektrobusů, z nichž 24 si připsal Solaris, 14 Škoda a 2 Iveco Bus. Ze zemí V4 pak bylo vloni registrováno v Polsku 162 (14,01 %), v Maďarsku 44 (6,37 %) a na Slovensku 1 (0,25 %) elektrobus. Celkově je v České republice registrováno 144 elektrobusů, 60 z nich v Moravskoslezském kraji, tj. 42 %,“ uvádí Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i.

V České republice bylo k 31. 12. 2022 registrováno celkem 144 bateriových elektrických vozidel kategorie M3 (vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, a jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 5 000 kg):
- V roce 2022 bylo registrováno 40 vozidel, tj. 28 % ze všech registrovaných.
- Značky: SOR (67), ŠKODA (41), SOLARIS (24), ostatní (12)
- Krajské registrace: Moravskoslezský kraj (60), Královéhradecký kraj (24), hlavní
město Praha (19), Jihočeský kraj (16), Pardubický kraj (15), Zlínský kraj (3), Středočeský a Plzeňský kraj (2), Liberecký, Jihomoravský a Olomoucký kraj (1).

28. výzva IROP – Nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které spravuje Integrovaný regionální operační program (IROP), dne 3. října 2022 vyhlásilo 27. výzvu IROP – Nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu – SC 6.1 (MRR) a 28. výzvu IROP – Nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu – SC 6.1 (PR). Výzvy jsou ze specifického cíle 6.1 Čistá a aktivní mobilita, který je zaměřen na rozvoj udržitelné dopravy. Výzvy podporují nákup bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu, která využívají alternativní energie elektřiny a vodíku, tedy elektrobusů, vodíkových autobusů, trolejbusů a tramvají. Předmětem podpory je i pořízení nízkoemisních vozidel využívajících alternativního paliva biometanu, tj. autobusů na plyn. Žadatelé mohou podávat žádosti o podporu do 31. srpna 2023. Více informací zde.


Obrázek 2: Vývoj registrací bateriových elektrických vozidel kategorie M3 v České republice

„Z aktuálních čísel svědčících o zvýšeném zájmu o pořizování elektrobusů máme na Ministerstvu dopravy určitě velkou radost,“ říká Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu. „Je fakt, že zde pozitivní roli jistě sehrály dotace kolegů z Ministerstva pro místní rozvoj v rámci operačního programu IROP, kdy se podle mých informací jednalo minimálně o 11 autobusů podpořených ještě z předchozího dotačního období 2014-2020. Realizace ale začala též u 4 projektů aktuálního programu IROP 2021–2027, které obsahují nákup elektrobusů. Všechno to jsou z hlediska čisté mobility jistě dobré zprávy. Další pozitivní vývoj bych očekával i v příštích letech, kdy budou jednak dobíhat další projekty podpořené z IROP, ale kdy se hlavně začne stále více projevovat to, že objednavatelé veřejné dopravy musí plnit povinnosti vyplývající ze zákona o nízkoemisních vozidlech.“ Zákon č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, který nabyl účinnosti 1. prosince 2022, mj. stanovuje objednavatelům veřejné dopravy povinnost zajistit u nově uzavřených smluv o veřejné službě v přepravě cestujících určitý minimální podíl autobusů na alternativní paliva. Od nabytí účinnosti zákona do konce roku 2025 je tento podíl 41 %, po tomto termínu pak již 60 %. Minimálně polovina z uvedených procentních podílů pak musí představovat bezemisní autobusy, tedy autobusy elektrické (bateriové či vodíkové).

Výroba elektrobusů v České republice

V České republice bylo v roce 2022 vyrobeno 56 bateriových elektrických autobusů, tj. 1,05% podíl na celkové výrobě (pozn. celkem bylo vyrobeno 5 322 autobusů). Z uvedeného počtu vyrobil:
- 42 elektrobusů SOR Libchavy spol. s r.o.
- 14 elektrobusů ŠKODA ELECTRIC a.s.

Grafické podklady


Obrázek 3: Vývoj podílů registrací nových autobusů dle typu paliva v EU v období 2018–2022


Obrázek 4: Vývoj registrací nových elektrobusů v EU v období 2018–2022


Obrázek 5: Podíl registrací nových elektrobusů v EU v roce 2022

Aktualizovaná interaktivní grafika k registracím nových autobusů v zemích Evropské unie je k dispozici v sekci Statistiky na webu www.cistadoprava.cz/statistiky. V detailu lze mj. zjistit vývoj a stav v konkrétní zemi EU dle všech druhů paliv (pozn. mimo elektrická i hybridní, plynová, benzínová a naftová).

[1] ACEA: Fuel types of new buses: electric 12.7%, diesel 67.3% market share full-year 2022
[2] CDV: Registrace nových autobusů v EU
[3] CDV: Registrace všech čistých vozidel v ČR dle NAP ČM
[4] MMR: 28. výzva IROP - Nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu
[5] Zákon č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících

Zdroj vstupních dat: ACEA, Čistá doprava, CDV, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj, AutoSAP
Grafy: Čistá doprava, CDV
Foto: CDV
Odkaz: https://www.cistadoprava.cz/

Kontakt

Ing. Lukáš Kadula
+420 778 888 359, lukas.kadula@cdv.cz
Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, 636 00 Brno



Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Líšeňská 33a,
636 00 Brno
Sociální sítě

Webové stránky vznikly při řešení projektu "Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v kontextu zajištění dopravní obsluhy a zohlednění dopravně inženýrských parametrů", který byl financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+.