Úvodní strana  »  Audit bezpečnosti pozemních komunikací

 

Auditor bezpečnosti pozemních komunikací

Nově byl do českého práva zaveden pojem auditor bezpečnosti pozemních komunikací. Auditorem bezpečnosti pozemních komunikací se může stát žadatel, který je bezúhonný a prokázal odbornou způsobilost podle § 18i, zákona o pozemních komunikacích. Povolení provádět audit bezpečnosti pozemních komunikací poté vydává Ministerstvo dopravy. Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je oprávněn provádět audity bezpečnosti pozemních komunikací, bezpečnostní inspekce a prohlídky pozemních komunikací. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. je akreditovaným školicím střediskem auditorů bezpečnosti pozemních komunikací — více zde:

Školení auditorů bezpečnosti pozemních komunikací

 

Nástroje bezpečné infrastruktury

V roce 2011 byla dokončena transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury ze dne 19. listopadu 2008 do právního řádu České republiky. Primárně se směrnice zaměřuje na transevropskou silniční síť, která podporuje evropskou integraci a soudržnost, a měla by na ní být zajištěna vysoká míra bezpečnosti. Směrnice zavazuje státy k zavedení postupů směřujících ke zvýšení bezpečnosti na transevropskou silniční síť, a to ve všech fázích — projektování, výstavby i provozu. Jednotlivé státy však mají možnost v rámci svého právního řádu zavést postupy a nástroje uvedené ve směrnici i na ostatní silniční síť (přesahující transpozici). Mezi tyto nástroje patří zavedení a provádění hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu, audity bezpečnosti silničního provozu, klasifikace vybraných úseků silniční sítě a na to navazujících kontrol na místě, jakož i provádění bezpečnostních inspekcí. Při transpozici byly tyto postupy převedeny do české legislativy pod různě odlišnými jmény — viz tabulka 1.

Tabulka 1 — přehled nástrojů uvedených ve směrnici a jejich česká terminologie

Název dle směrnice Název dle českého právního řádu
Hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu u projektů infrastruktury Hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu u vyhledávacích studií
Audit bezpečnosti silničního provozu u projektů infrastruktury Audit bezpečnosti pozemních komunikací
Klasifikace vybraných úseků silniční sítě a následné kontroly na místě Uvádění vybraných úseků komunikací v Centrální evidenci PK a provádění prohlídek PK na těchto úsecích
Bezpečnostní inspekce Bezpečnostní inspekce

 

Schéma použití jednotlivých nástrojů v rámci plánování a provozu pozemních komunikací

Obrázek 1 — Schéma použití jednotlivých nástrojů v rámci plánování a provozu PK

Zákon nijak neomezuje a neodebírá krajům a obcím možnost provádět nástroje směrnice také u staveb pozemních komunikací, které jsou v jejich vlastnictví. Vzhledem k tomu, že právě na silnicích nižších kategorií je úroveň bezpečnosti několikanásobně nižší než u silnic v síti TEN-T, je na nich provádění nástrojů žádoucí a Evropskou komisí doporučené. Provádění těchto nástrojů na všech typech komunikací má podporu také v Národní strategii bezpečnosti silničního provozu 2011 — 2020.

Hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu u vyhledávacích studií

Cílem tohoto nástroje je analýza dopadů nové silniční infrastruktury nebo významných změn ve stávající síti na bezpečnost silničního provozu. Provádí se ve fázi plánování před schválením samotného projektu a je rozhodující při volbě vhodné alternativy navrhovaného řešení. Jedním z prvků hodnocení je také porovnání poměru nákladů a přínosů dané stavby. Při transpozici této části směrnice se jako nejvhodnější jevilo začlenění do fáze vyhledávací studie. Vyhledávací studie představuje prvotní dokumentaci ke stavbě, jejímž cílem je vyhledání nejvhodnější varianty umístění stavby pozemní komunikace a stanovení jejího koncepčního řešení. Povinnost zpracovat tuto studii zavádí směrnice Ministerstva dopravy pro dokumentaci staveb pozemních komunikací.

Audit bezpečnosti pozemních komunikací

Pro zpracování auditu bezpečnosti pozemních komunikací existuje metodika [Audit bezpečnosti pozemních komunikací, CDV 2012], která uvádí tuto definici auditu bezpečnosti pozemních komunikací: „Audit bezpečnosti pozemních komunikací je systematická procedura, která vnáší do procesu dopravního plánování a projektování nejnovější znalosti o bezpečném utváření pozemních komunikací za účelem prevence vzniku dopravních nehod. Je to formální prověrka dopravních projektů, v jejímž rámci nezávislý a kvalifikovaný auditor vypracovává zprávu o bezpečnostních rizicích hodnoceného projektu a předkládá návrhy na jejich odstranění.“

Tato metodika byla v prosinci 2012 schválena Ministerstvem dopravy ČR pod číslem jednacím 139/2012-520-TPV/1. Metodiku je možné stáhnout zde.

Výhodnost provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací

Stanovení finanční výhodnosti provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací je komplikovaný proces. Audit bezpečnosti pozemních komunikací je totiž poměrně nový nástroj a je nesnadné najít dostatek dopravních projektů, ve kterých by byly přesně vyhodnoceny náklady a zároveň také přínosy zrealizovaných auditů bezpečnosti pozemních komunikací. Zatímco náklady na provedení auditu bezpečnosti pozemních komunikací je celkem snadné zjistit, u finančního vyjádření přínosů je to složitější. Vyjádření přínosů znamená totiž odhadnout, jak se změnila nehodovost lokality podrobené auditu bezpečnosti pozemních komunikací v porovnání se situací, kdy by lokalita nebyla zauditována. Více viz text přínosy a účinnost auditu bezpečnosti pozemních komunikací.

Bezpečnostní inspekce

Vyhláška č. 104/1997 Sb., část druhá — péče vlastníka o komunikace a jejich evidence zavádí v § 6 — Prohlídky komunikací pojem bezpečnostní inspekce (jako jednu z prohlídek komunikací). § 7a — Bezpečnostní inspekce (na transevropské silniční síti) uvádí principy provádění:

  • Bezpečnostní inspekci provádí auditor bezpečnosti pozemních komunikací společně s alespoň jednou další fyzickou osobou
  • Bezpečnostní inspekce se provádí jednou za 5 let
  • Minimální rozsah bezpečnostní inspekce je stanoven v příloze č. 11

Pro provádění inspekce existuje metodika, kterou vydalo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Tuto metodiku naleznete zde.

Prohlídky vybraných úseků PK

Do § 29a zákona č.13/1997 sb. se zákonem č. 152/2011 Sb. doplňuje písmeny d) a e) že:
…v Centrální evidenci pozemních komunikací se evidují (MD či jím pověřená osoba) — údaje se aktualizují nejméně jedenkrát za 3 roky:

  1. d)  informace o úsecích PK zařazených do TEN-T, jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení osoby, v poměru k intenzitě provozu na pozemních komunikacích
  2. e)  informace o úsecích PK zařazených do TEN-T, u nichž by odstranění nebo snížení rizik plynoucí z vlastností PK vedlo k výraznému snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, při současném zohlednění nákladů na odstranění nebo snížení těchto rizik.

Zákon č.13/1997 — Bezpečnost pozemních komunikací TEN-T pak v § 18m — Prohlídka pozemní komunikace uvádí, že vlastník PK, jejíž úsek je zařazen do Centrální evidence PK, zajistí provedení prohlídky svých úseků. Prohlídka musí být provedena skupinou nejméně 3 osob, alespoň jeden z nich musí být auditor bezpečnosti pozemních komunikací. Po ukončení prohlídky zpracuje auditor bezpečnosti pozemních komunikací zprávu o výsledcích prohlídky obsahující popis zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Zpráva je předána vlastníku PK, který zajistí provedení nápravných opatření (pokud je to technicky možné a ekonomicky únosné).

Tato na pohled složitá procedura (a také matoucí pojmenování „prohlídka“, které může být snadno zaměněno s „inspekcí“) je v podstatě ekvivalent tzv. řešení nehodových lokalit. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. vydalo v roce 2001 Metodiku identifikace a řešení míst častých dopravních nehod.