Řidiči s elektromobily ujedou v Česku za rok přes 12 tisíc kilometrů – více než řidiči aut benzínových
Tisková zpráva
15. června 2023, Brno
- Osobní bateriová elektrická vozidla (BEV) ujedou v průměru ročně 12 386 km.
- Meziročně se průměrný proběh BEV zvýšil o 7,1 %, nejvíce ze všech paliv.
- V ČR je již více než dva tisíce stanic, kde je k dispozici přes 3,8 tis. veřejných dobíjecích bodů.
- 70 % dobíjecích bodů provozují tři energetické společnosti: PRE, ČEZ a E.ON.
Řidiči osobních bateriových elektromobilů najeli v roce 2022 v průměru 12 386 km, meziročně o 7,1 % více, vyplývá z dat, která ze Stanic technických kontrol pravidelně zpracovává a analyzuje Centrum dopravního výzkumu (CDV). Průměrné stáří vozidlového parku v oblasti osobních vozidel je v České republice 16 let, abychom při srovnání proběhů bateriových elektromobilů s ostatními palivy eliminovali velmi nízké proběhy zejména u starších benzínových, naftových a LPG vozidel, srovnali jsme vozidla splňující emisní normu Euro 6, která vstoupila v platnost v září 2015. Takových vozidel bylo v registru téměř 1,8 mil., jejich průměrný roční proběh činil 14 569 km.
Obrázek 1: Průměrné roční proběhy osobních vozidel v ČR v roce 2022 (Euro 6 a novější)
„Ze srovnávaných paliv byl nejnižší průměrný proběh (11 772 km) evidován u vozidel benzínových, tj. o 5 % nižší než u bateriových elektromobilů. Plug-in hybridní vozidla, která si většinou lidé pořizují z důvodu delšího akčního rádiusu, ujela za rok v průměru 13 940 km, tj. jen o 1 554 km více (+12,5 %) než vozidla bateriová elektrická. Srovnatelný proběh, přes 16 tis. km za rok, byl evidován u hybridních vozidel (bez externího dobíjení) a u LPG vozidel. Naftová vozidla pak v průměru ujela ročně přes 18 tis. km. Z uvedených paliv dosahují výrazně nejvyšších ročních proběhů CNG vozidla, která ujela téměř 27 tis. km, tj. oproti bateriovým elektromobilům více než dvojnásobná vzdálenost,“ uvádí Jindřich Frič, ředitel CDV a dodává: „Meziročně došlo k poklesu průměrných ročních proběhů osobních vozidel o 1,9 %, z pohledu jednotlivých paliv pak k nejvyššímu nárůstu proběhů došlo u bateriových elektrických vozidel (+7,1 %), naopak k nejvyššímu poklesu u LPG vozidel (-8,2 %).“ Průměrné kapacity baterií, a tím i dojezdové vzdálenosti elektromobilů, se v čase zvyšují, proto lze předpokládat, že bateriové elektromobily budou v čím dál větší míře využívány jako běžná konvenční vozidla, což se odrazí také na jejich ročních probězích.
Pozn. Pokud bychom výběr neomezovali pouze na vozidla splňující emisní normu EURO 6, ale srovnali všech téměř 6,4 mil. osobních vozidel, pak průměrný roční proběh činil 10 239 km. U jednotlivých paliv: 7 643 km benzín, 12 167 km BEV, 13 877 km PHEV, 15 804 km HEV, 12 627 km LPG, 13 763 km nafta a 22 071 CNG.
Metodologie proběhů vozidel
Pro odpovídající interpretaci průměrných ročních kilometrických proběhů osobních vozidel publikovaných pro rok 2022, je nutné přihlédnout ke způsobu jejich výpočtu. Vychází se z Registru silničních vozidel (RSV) a z Celostátního informačního systému stanic technické kontroly (CIS STK). Data stratifikovaná z RSV pro sledované období jsou přes jednoznačný identifikátor propojena s daty o technických prohlídkách v tomto období. Pro výpočet kilometrického proběhu jednotlivého vozidla je zapotřebí získat údaje z technické prohlídky před a po skončení sledovaného období (vypočte se průměrný denní kilometrický proběh v období mezi dvěma po sobě jdoucímu prohlídkami). Tento průměrný denní proběh se pak implementuje na výpočet kilometrického proběhu za celé sledované období.
Podle zákona 56/2001 Sb. ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je v § 40 „Pravidelné technické prohlídky“ uvedeno, v jakých termínech je provozovatel silničního vozidla povinen přistavit vozidlo k technické prohlídce. Běžně využívaný osobní automobil nejpozději ve lhůtě čtyř let po prvním zápisu silničního vozidla do registru silničních vozidel a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách dvou let. Naproti tomu například vozidlo taxislužby nebo vozidlo půjčovny automobilů určené k nájmu nejpozději ve lhůtě jednoho roku po zaregistrování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách.
Z výše uvedeného vyplývá, že data za rok 2022, nyní publikovaná, musí být považovaná za předběžná a platná k datu publikace, protože jsou ovlivněna různým náběhem dat z STK pro jednotlivá po sobě jdoucí období (první jsou technickým prohlídkám podrobena profesionální vozidla, která mají většinou vyšší proběh než vozidla soukromá).
Zmiňované poměry v kilometrických probězích mezi jednotlivými druhy pohonných médií však zůstávají v platnosti.
V Česku je už více než dva tisíce veřejných dobíjecích stanic
V České republice je na 2 051 stanicích k dispozici 3 830 veřejných dobíjecích bodů, vyplývá z aktuálně zveřejněné evidence Ministerstva průmyslu a obchodu. Během ledna–dubna letošního roku bylo nově zprovozněno 140 stanic, resp. 250 bodů. Celkem 111 subjektů provozuje v Česku veřejnou dobíjecí infrastrukturu. Nejvíce veřejných dobíjecích bodů provozuje Pražská energetika (1 252; 32,7 %), následuje ČEZ (1 084; 28,3 %) a E.ON Drive (340; 8,9 %). K dalším významným provozovatelům veřejné dobíjecí infrastruktury v Česku patří ŠKO-ENERGO, Innogy Energo, Teplárny Brno, Lidl ČR, ELEKTRO-PROJEKCE, Mol ČR a Olife Energy Net.
Nejvíce (1 034) dobíjecích bodů je v hl. m. Praze, 77 % z nich provozuje Pražská energetika, 15 % ČEZ a 2 % E.ON Drive. Celkem 616 dobíjecích bodů je ve Středočeském kraji, 449 pak v Jihomoravském kraji. Nejméně bodů je evidováno v Karlovarském (59), Zlínském (77) a Libereckém kraji (86). Mimo Prahu je nejvíce bodů k dispozici v Brně (277), Mladé Boleslavi (187), Ostravě (105), Kvasinách (70), Plzni (66) a Olomouci (63).
Vstupní výkon veřejných dobíjecích stanic v České republice dosáhl 119 MW, z nichž 75 % připadá na největší provozovatele (39 MW Pražská energetika, 38 MW ČEZ a 12,5 MW E.ON Drive). „Dostatečný vstupní výkon veřejných dobíjecích stanic je jeden z požadavků Nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR), který uvádí, že na každé registrované vozidlo na území členského státu EU je prostřednictvím veřejně přístupných dobíjecích stanic poskytován celkový výstupní výkon nejméně 1,3 kW pro bateriové elektrické vozidlo a 0,8 kW pro plug-in hybridní vozidlo. Jinými slovy řečeno aktuální výkon veřejných dobíjecích stanic je dle uvedeného Nařízení teoreticky dostatečný pro cca 92 tis. bateriových elektrických vozidel nebo 149 tis. plug-in hybridních vozidel. Aktuálně je v České republice registrováno přibližně 17 tis. BEV a 11 tis. PHEV, tzn. dostatečný výkon veřejných dobíjecích stanic dle AFIR by tak měl činit 30,9 tis. kW (22,1 tis. kW pro BEV a 8,8 tis. kW pro PHEV), tj. cca 26 % aktuálního vstupního výkonu veřejné dobíjecí infrastruktury v ČR,“ dodává Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu.
Interaktivní sestava „Veřejné dobíjecí stanice v ČR“ je k dispozici na webových stránkách Čistá doprava https://www.cistadoprava.cz/stanice-ceska-republika/.
Zdroj vstupních dat: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu
Grafika: Čistá doprava, CDV
Odkaz: https://www.cistadoprava.cz/
Kontakt
Ing. Lukáš Kadula
+420 778 888 359, lukas.kadula@cdv.cz
Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, 636 00 Brno
636 00 Brno
Webové stránky vznikly při řešení projektu "Rozvoj veřejné dobíjecí infrastruktury v kontextu zajištění dopravní obsluhy a zohlednění dopravně inženýrských parametrů", který byl financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+.