Úvodní strana  »  Tiskové zprávy  »  Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2019 opět překročily 80 mld. Kč

Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2019 opět překročily 80 mld. Kč

Tisková zpráva

Brno, 27. 10. 2020

Konečné výsledky tak ukazují, že se jedná o finanční ztrátu ve výši 1,4 % hrubého domácího produktu (HDP). Při dopravních nehodách v roce 2019 zahynulo 617 osob (úmrtí do 30 dnů), 2 061 osob bylo zraněno těžce a 23 914 osob lehce.

Vývoj ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v delším časovém období (1993-2019) je znázorněn v grafu. Výše celkových ztrát za rok 2019 činí 81,4 mld. Kč. Předpokládaná výše ztrát z dopravní nehodovosti za celý rok 2020 by se mohla vzhledem k vývoji situace (i vývoji pandemie) pohybovat přibližně kolem 75 mld. Kč.

TZ: Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2019 opět překročily 80 mld. Kč 01

Proč a jak ztráty kalkulujeme?

Výše celkových ztrát z dopravní nehodovosti dává přehled o tom, jaké finanční dopady mají dopravní nehody na ekonomiku v tom nejširším možném úhlu pohledu - tedy na stát, firmy i občany. Následky dopravních nehod nehod způsobují značné finanční ztráty jak na majetku a zdraví, náklady se taktéž týkají složek IZS, které u nehody zasahují, následné zdravotní péče a v neposlední řadě i odškodnění poškozených osob a aktivit souvisejících s vyčleněním zraněných osob z pracovního procesu. Vyčíslení ztrát slouží nejen pro celkový přehled o finančních dopadech dopravních nehod, ale i jako jeden z podkladů pro rozhodování o realizacích dopravně-bezpečnostních opatření, která mají za cíl snížení závažnosti a počtu dopravních nehod.

Výpočet ztrát vychází z certifikované Metodiky výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích Centra dopravního výzkumu (CDV). Pro lepší představu jsou celkové náklady a ztráty níže schematicky rozděleny na náklady přímé a nepřímé. Přímé náklady vznikají bezprostředně po dopravní nehodě. Nepřímé náklady pak představují náklady a ztráty vznikající až s časovým odstupem po dopravní nehodě. Je třeba zdůraznit, že se tyto nepřímé náklady zpravidla všechny nepromítnou do ekonomiky v roce, ve kterém k nehodě došlo, ale přesouvají se do nákladů let budoucích. To se týká zejména položky ztráty na produkci, která vyjadřuje hrubý domácí produkt, jež by daná osoba vytvořila, pokud by nebyla usmrcena nebo těžce zraněna.

TZ: Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2019 opět překročily 80 mld. Kč 02

Ekonomické ztráty za rok 2019 podrobněji

Celkové ztráty z dopravní nehodovosti za rok 2019 bylo možné vyčíslit až s časovým odstupem, neboť některé položky vstupující do výpočtu jsou zveřejňovány až v následujícím roce. Pro jednotlivé nákladové položky byly vyčísleny jednotkové ztráty na usmrcenou nebo zraněnou osobu při dopravní nehodě a také na nehodu, při které došlo pouze k hmotné škodě.

Výše jednotkových ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2019 je uvedena v následující tabulce ve sloupci „Ztráta na osobu (nehodu)“. Kromě těchto údajů jsou v tabulce uvedeny celkové počty usmrcených a zraněných osob a také celkový počet nehod jen s hmotnou škodou. Po vynásobení těchto čísel s jednotkovými náklady získáme celkovou výši ztrát z dopravní nehodovosti, což činí 81,4 mld. Kč. Jedná se o 1,4 % hrubého domácího produktu v ČR v roce 2019.

V roce 2019 došlo ke zvýšení celkových nákladů u všech typů nehod (kromě těžkých zranění) i přes velmi mírný pokles počtu usmrcených a zraněných osob oproti roku 2018. Důvodem byl zejména nárůst jednotkových nákladů vlivem inflace. V roce 2019 však došlo i k mírnému zvýšení počtu nehod registrovaných Policií ČR.

TZ: Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2019 opět překročily 80 mld. Kč 03

Jaká byla situace v jednotlivých krajích?

V následující tabulce jsou uvedeny celkové ztráty z dopravních nehod v roce 2019 v jednotlivých krajích. Pro lepší srovnání jsou celkové částky přepočteny na 1 obyvatele, na 1 km silnic a 1 motorové vozidlo daného kraje. Z těchto dat vyplývá, že v přepočtu na 1 obyvatele byly nejvyšší ztráty v Ústeckém, Středočeském, Jihočeském a Královéhradeckém kraji. Naopak nejnižší ztráty na jednoho obyvatele byly zaznamenány v Moravskoslezském, Jihomoravském, Plzeňském a Zlínském kraji.

Co se týče přepočtu ztrát na délku silniční sítě, nejvyšší ztráty byly evidovány v Moravskoslezském, Ústeckém, Zlínském a Jihomoravském kraji. Nejnižší ztráty na kilometr silnic byly v kraji Plzeňském, Vysočina, Jihočeském a Karlovarském. *Hl. město Praha zde není uvažováno pro nesrovnatelnou délku silniční sítě.

Ztráty na 1 motorové vozidlo jsou nejvyšší v kraji Ústeckém, Středočeském, Vysočina a Královéhradeckém, naopak nejnižší v kraji Plzeňském, Jihomoravském, hl. městě Praha a v kraji Zlínském.

TZ: Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2019 opět překročily 80 mld. Kč 04

V následujících kartogramech jsou graficky znázorněny jednotkové ztráty v jednotlivých krajích. Čím je barva tmavší, tím jsou ztráty vyšší (viz legenda).

TZ: Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2019 opět překročily 80 mld. Kč 05
TZ: Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2019 opět překročily 80 mld. Kč 06
TZ: Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2019 opět překročily 80 mld. Kč 07

Z hlediska srovnání vývoje v jednotlivých krajích (ztráty na obyvatele, km silnic, motorová vozidla) si v roce 2019 oproti roku 2018 polepšilo hl. město Praha, Karlovarský, Liberecký a Plzeňský kraj; ostatní kraje si pohoršily. V  roce 2018 si polepšil pouze Zlínský kraj, o rok dříve v roce 2017 si polepšily kraje Středočeský a Olomoucký.

Strategie BESIP 2021-2030 a VIZE NULA

Strategické cíle týkající se bezpečnosti na pozemních komunikacích až do letošního roku 2020 zašťiťuje Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020, na kterou navazuje Strategie BESIP 2021-2030 (Strategie BESIP). Cílem Strategie BESIP je snížení závažných následků dopravních nehod (usmrcené a těžce zraněné osoby) tak, aby v cílovém roce 2030 počet usmrcených a těžce zraněných osob klesl na polovinu oproti roku 2020. Strategické cíle vycházejí z tzv. VIZE NULA, jejímž základním cílem je, aby nejpozději v roce 2050 nebyla na pozemních komunikacích usmrcena nebo těžce zraněna žádná osoba.

TZ: Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2019 opět překročily 80 mld. Kč 08

Kromě stanovených strategických cílů jsou pak v návazném dokumentu Strategie BESIP, Akčním programu, stanovena různá dopravně-bezpečnostní opatření, která by měla vést ke snížení počtu a závažnosti dopravních nehod. Na aktivitách v rámci Akčního programu se podílí celá škála subjektů (ministerstva, kraje, obce a další) tak, aby jednotlivá opatření byla cílena do konkrétních oblastí s jasně vymezenou odpovědností za jejich realizaci.

Pokud budou stanovené cíle úspěšně naplňovány, kromě pozitivního dopadu ve smyslu zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích bude docházet k postupnému snižování celkových ztrát z dopravní nehodovosti.