Úvodní strana  »  Tiskové zprávy  »  BESIP v EU: počet mrtvých nižší než před pandemií, ale pokrok stále příliš pomalý

BESIP v EU: počet mrtvých nižší než před pandemií, ale pokrok stále příliš pomalý

Tisková zpráva

Brno, 22. února 2023

Evropská komise dnes zveřejnila předběžné údaje o smrtelných nehodách na silnicích za rok 2022. V loňském roce přišlo při silničních nehodách o život přibližně 20 600 lidí, což oproti roku 2021 představuje nárůst o 3 %, neboť po pandemii došlo k oživení dopravy. Ve srovnání s rokem před pandemií, tedy s rokem 2019, však jde o pokles o 2 000 úmrtí (-10 %). Cílem EU a OSN je snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích na polovinu.

bezip-7

Protichůdné trendy v jednotlivých členských státech

Počet úmrtí na silnicích v celé EU se v roce 2022 oproti předchozímu roku zvýšil o 3 % v neposlední řadě proto, že se úroveň dopravy po pandemii zvýšila. Důležité je, že mnohé úspěchy dosažené během pandemie covidu-19 (včetně 17% poklesu mezi lety 2019 a 2020) nebyly ztraceny. Ve srovnání s rokem 2019 se počet úmrtí v roce 2022 snížil o 10 %.

Pokrok je však v jednotlivých členských státech velmi nerovnoměrný. Největší pokles – o více než 30 % – byl zaznamenán v Litvě a Polsku, přičemž 23% pokles zaznamenalo i Dánsko. Naproti tomu v posledních třech letech zůstal počet úmrtí na silnicích beze změny nebo naopak vzrostl v zemích, jako je Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Nizozemsko a Švédsko.

Celkové pořadí jednotlivých zemí z hlediska míry úmrtí se od doby před pandemií výrazně nezměnilo, přičemž nejbezpečnější jsou silnice ve Švédsku (21 úmrtí na milion obyvatel) a v Dánsku (26 úmrtí na milion obyvatel), zatímco Rumunsko (86 úmrtí na milion obyvatel) a Bulharsko (78 úmrtí na milion obyvatel) vykázaly v roce 2022 nejvyšší míru úmrtí. Průměr EU činil 46 úmrtí na silnicích na milion obyvatel.

BESIP-1

Nejvíce postižené skupiny

Na základě dostupných údajů za rok 2021 (podrobné údaje za rok 2022 dosud nejsou k dispozici) došlo v celé EU k 52 % úmrtí v silničním provozu na venkovských silnicích oproti 39 % v městských oblastech a 9 % na dálnicích. Tři ze čtyř osob, které zemřely na silnicích, byly muži (78 %). Cestující v automobilech (řidiči a spolujezdci) představovali 45 % všech úmrtí na silnicích, chodci tvořili 18 %, řidiči jednostopých motorových vozidel (motocykly a mopedy) 19 % a cyklisté 9 % celkového počtu úmrtí.

V městských oblastech se však situace velmi liší, neboť téměř 70 % všech úmrtí představují nechránění (zranitelní) účastníci silničního provozu (chodci, cyklisté a řidiči jednostopých motorových vozidel). K úmrtím účastníků silničního provozu ve městech dochází převážně při střetu s osobními automobily a nákladními vozidly, z čehož je zřejmé, že je třeba zlepšit ochranu nechráněných účastníků silničního provozu.

I když je zvýšený podíl cyklistiky ve skladbě mobility v mnoha členských státech velmi vítán, vážným důvodem k obavám je trend v počtu cyklistů usmrcených na silnicích v EU. Jedná se o jedinou skupinu účastníků silničního provozu, která v posledním desetiletí nezaznamenala významný pokles počtu úmrtí; je tomu tak zejména kvůli přetrvávající absenci dobře vybavené infrastruktury. Například předběžné údaje z Francie za rok 2022 ukazují 30% nárůst počtu úmrtí při cyklistice ve srovnání s rokem 2019.

BESIP-2
Obrázek 3: Kolizní matice (všechny silnice)

BESIP-3
Obrázek 4: Kolizní matice (pouze městské silnice)

Souvislosti

V roce 2018 si EU stanovila cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí na silnicích (a poprvé i vážných zranění) o 50 %. Tento cíl byl stanoven ve Strategickém akčním plánu pro bezpečnost silničního provozu, který vypracovala Komise, a v rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021-2030, které rovněž stanoví plány k dosažení cíle pro rok 2050, což je nulový počet úmrtí na silnicích (tzv. „vize nula“).

Bezpečnost silničního provozu byla rovněž klíčovým prvkem nedávných iniciativ v rámci politiky mobility EU, včetně Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, návrhu Komise na revizi nařízení TEN-T a rámce městské mobility.

EU stojí v čele druhé dekády opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu, kterou OSN vyhlásila na období 2021-2030 v srpnu 2020.

Aby dále zvýšila bezpečnost evropských silnic, představí Komise v příštích týdnech soubor návrhů, které se zabývají bezpečností silničního provozu z celé škály perspektiv.

Komentář CDV

Podle údajů Evropské komise bylo v České republice v roce 2022 usmrceno 50 osob na 1 milion obyvatel, tj. přibližně o 9 % nad průměrem zemí EU (46). Uvedený stav řadí Českou republiku na dělené 16. místo z 27 zemí EU. Z ostatních zemí V4 bylo v Polsku usmrceno 51, v Maďarsku 56 a na Slovensku 46 osob na 1 milion obyvatel.

V důsledku dopravních nehod bylo na pozemních komunikacích v České republice v roce 2022 usmrceno 454 osob (meziročně -3,4 %), 1 734 osob bylo zraněno těžce (+6,8 %) a 22 452 lehce (+9,1 %). V případě usmrcených osob se jedná o historicky nejnižší počet. Strategie BESIP, která má za cíl snížit počet usmrcených a těžce zraněných osob v důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích v ČR mezi rokem 2030 a průměrem let 2017-2019 o 50 %, předpokládala pro rok 2022 maximálně 468 usmrcených a 2 007 těžce zraněných osob. Z výše uvedeného vyplývá, že tyto vytýčené strategické cíle byly splněny. Usmrcených osob bylo oproti předpokladům evidováno o 14 méně (-3 %), těžce zraněných o 273 méně (-14 %). V úvodních dvou letech účinnosti Strategie BESIP bylo v České republice usmrceno 924 a těžce zraněno 3 358 osob, oproti předpokladům bylo evidováno o 46 usmrcených osob méně (-5 %), těžce zraněno pak o 799 osob méně (-19 %).

bezip-4

V úvodních dvou letech účinnosti Strategie se nedařilo stanovené předpoklady v oblasti usmrcených osob plnit ve 4 krajích: Zlínském (+41 %), Královéhradeckém (+28 %), Ústeckém (+9 %) a Středočeském kraji. V případě těžce zraněných osob byly překročeny předpoklady v hl. m. Praze (+18 %) a Karlovarském kraji (+18 %). Pozitivně lze v oblasti usmrcených osob hodnotit Moravskoslezský (-23 %), Libereckém (-20 %) a Jihomoravský (-18 %), v případě těžce zraněných pak Zlínský (-40 %), Liberecký (-39 %) a Pardubický kraj (-38 %). Extrémní případy u Zlínského kraje lze interpretovat tak, že závažné nehody byly, bohužel, četněji zastoupeny v případě smrtelných následků.

bezip-5

V oblasti klíčových ukazatelů se v případě osob usmrcených nedařilo plnit předpoklady zejména u: seniorů, cyklistů, nepřiměřené rychlosti, srážek se stromy, nepřipoutaných osob a motocyklistů. Téměř pětinový relativní rozdíl mezi předpoklady a realitou byl evidován u cyklistů (+19,7 %) a staršími řidiči jako viníky (+19,7 %), naopak pozitivně lze hodnotit bilanci fatálních nehod zaviněných mladými řidiči (-31,4 %). V případě osob těžce zraněných byly téměř všechny ukazatele pod hodnotami předpokladů, vyjma srážek s vlakem (+29,1 %).

bezip-6

Pro srovnání závažnosti nehod v intravilánech 206 měst v České republice slouží GČP index, který vyjadřuje relativní míru závažnosti dopravních nehod na území (v intravilánu) krajských měst a obcí s rozšířenou působností. Do měření je zahrnuto všech 13 krajských měst a 206 obcí s rozšířenou působností. Hodnota indexu udává poměr vážných a smrtelných nehod (tj. nehod, při kterých došlo těžkému zranění nebo usmrcení) k celkovému počtu nehod evidovaných na území uvedených měst za určité období. Čím je vyšší hodnota Indexu, tím je dopravně bezpečnostní situace v konkrétním městě horší. Součástí GČP INDEXu je nově také interaktivní webová aplikace www.gcpindex.cz, ve které je možné u každého města zobrazit časovou osu s vývojem celkového GČP INDEXu i indexu s důrazem na zranitelné účastníky silničního provozu (chodci, cyklisté a motocyklisté). Srovnat mezi sebou lze až sedm vybraných měst.

Detailní informace budou součástí informace o plnění Strategie BESIP 2021-2030.

Zdroje vstupních dat:
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_23_953
https://www.cdv.cz/vizenula
https://www.gcpindex.cz/

Kontakt
Ing. Lukáš Kadula
+420 778 888 359, lukas.kadula@cdv.cz
Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, 636 00 Brno