Čeština
English
V neděli je Světový den obětí dopravních nehod
Tisková zpráva
Brno, 19. října 2022
Každým rokem zemře na celém světě následkem dopravních nehod na silnicích asi 1,2 milionu lidí a dalších 50 milionů je zraněno. Toto číslo se průběžně stále zvyšuje.Od první dopravní nehody s usmrcením před 125 lety takto zemřelo už nejméně 50 milionů lidí. To je pro srovnání více, než má obyvatel Španělsko nebo Argentina. Zraněny byly stamiliony lidí. Je to skutečná pandemie naší doby, která postihuje především zranitelné osoby, zejména mladé lidi, a která vyvolává kromě traumatu z úmrtí a zranění také devastující ekonomický dopad na země, obce i rodiny.
Proto již v roce 1993 skupina aktivistů vyhlásila Světový den obětí dopravních nehod (World Day of Remembrance) [1]. Tuto událost, která se připomíná každoročně třetí neděli v listopadu, podpořila v roce 2003 Světová zdravotnická organizace (WHO) a v roce 2005 i Valné shromáždění OSN. Počet zemí, kde se tato akce koná, každoročně narůstá. Tématem Světového dne obětí v roce 2022 je spravedlnost.
V České republice tradici vzpomínkových akcí na oběti dopravních nehod zahájilo již v roce 2004 České sdružení obětí dopravních nehod (ČSODN), které organizuje na několika místech bohoslužby a občanské pietní akty. Příkladem může být akce u Památníku obětí dopravních nehod na 0. km dálnice D1 [2].
Bilance nehod v České republice v letošním roce
V dosavadním průběhu letošního roku bylo za období od ledna do října na našich silnicích usmrceno 390 osob, 1497 jich bylo zraněno těžce, 19 248 lehce. Během této doby bylo policií registrováno 82 325 dopravních nehod [3]. „Jejich následkem vznikly České republice socioekonomické ztráty ve výši 74,2 miliard korun. Jedná se o komplexní ztráty nejen na majetku, ale i na zdraví, sociálních vztazích a podobně, “ vysvětluje ředitel Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií Pavel Havránek z Centra dopravního výzkumu.
Vůbec nejtragičtějším dnem v roce 2022 byl pátek 14. ledna, kdy bylo usmrceno 6 osob. V porovnání se stejným obdobím minulého roku bylo od ledna do října usmrceno o 11 osob více (tj. o 3 %), těžce zraněno bylo o 72 osob více (tj. o 5 %) a lehce o 1779 více (tj. o 10 %). Ukazuje se tedy, že v tomto roce se bohužel situace v dopravní nehodovosti spíše zhoršuje, místo aby se zlepšovala v souladu s vyhlášenou a platnou Strategií BESIP a Vizí nula.
Jaké jsou nejčastější příčiny nehod?
Nejčastější příčinou závažných nehod i v roce 2022 je nepřiměřená rychlost (9838 nehod) a nedání přednosti v jízdě (9820 registrovaných nehod). Z hlediska závažnosti ovšem výrazně dominují nehody z důvodu nepřiměřené rychlosti (159 usmrcených a 381 těžce zraněných) před nedáním přednosti v jízdě („pouze“ 54 usmrcených). Velmi časté jsou však i nehody, kdy se řidič plně nevěnoval řízení (13 982 nehod, 51 usmrcených).
Zranitelní účastníci silničního provozu
Zranitelnými účastníky provozu jsou osoby pohybující se na silnici mimo automobily, tedy chodci, cyklisté a motocyklisté. Podíl těchto účastníků na všech usmrcených v roce 2022 je 154 z 390, tedy 39,5 %, u těžce zraněných je to 884 z 1497, tedy 59 %. Z toho bylo usmrceno 61 chodců, 35 cyklistů a 58 motocyklistů.
„Ke zranitelným účastníkům provozu jsou však také obvykle počítány osoby s menší zkušeností nebo pohyblivostí, tedy děti a senioři, z nichž ovšem opět vychází i velká část chodců a cyklistů,“ doplňuje Jan Tecl, výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu.
Rizikoví mladí řidiči
Významným problémem jsou také mladí řidiči jako viníci dopravních nehod. V tomto roce bylo dosud jejich vinou usmrceno 44 osob a těžce zraněno 210, včetně jich samých.
Jak nehodovosti předcházet? Důležitá je prevence
Základem účinné strategie bezpečnosti provozu jsou aktivity zaměřené na prevenci, a to zejména vzdělávání formou dopravní výchovy, preventivní a osvětové aktivity. Ty je potřeba zaměřit na zranitelné účastníky silničního provozu a začlenit do systému vzdělávání dětí a studentů, a to na všech úrovních vzdělávání. „Dopravní výchovu je nutné v dětech udržovat a neustále oživovat, aby se některé návyky staly samozřejmostí, a proto je důležité i vzdělávání dospívajících i mladistvých,“ dodává Alena Daňková z Centra dopravního výzkumu. Její útvar má na starosti tvorbu metodik dopravní výchovy pro různé věkové skupiny i vzdělávání pedagogů v této oblasti.
Samostatné oddělení BESIP Ministerstva dopravy a krajští koordinátoři BESIP realizují preventivní akce dopravní výchovy pro mateřské a základní školy, podílejí se na zabezpečení aktivit na dětských dopravních hřištích a na dalších aktivitách.
Srovnání vývoje v ČR a v zahraničí
Stejný cíl Vize nula sleduje i Evropská unie (EU), v jejímž rámci byl stanoven strategický cíl snížení počtu usmrcených i těžce zraněných mezi roky 2020–2030 o 50 %. V předcházejícím období mezi roky 2011–2021 snížily země EU počet usmrcených celkově o 31 %. Jedinou zemí Unie, která snížila počet usmrcených v tomto období na polovinu, je Litva (o 50 %), mimo to také Norsko (jako nečlen EU) dokonce o 52 %. Norsko je nyní nejbezpečnější zemí Evropy s hodnotou pouze 15 usmrcených na milion obyvatel v roce 2021 (průměr EU je 45 usmrcených, hodnota pro ČR je 50 usmrcených do 30 dnů) [5].
V meziročním srovnání 2021/2020 došlo však v zemích EU ke zvýšení počtu usmrcených o 5 %. Nejvyšší nárůst zaznamenalo Slovinsko (43 %), Chorvatsko (23 %) a Bulharsko (21 %), naopak největší pokles opět Litva (16 %), Dánsko (13 %) a Polsko (10 %). ČR dosáhla nárůstu o 3 %.
Jaký trend v nehodovosti sledujeme u nás ve srovnání se strategií BESIP 2021–2030 a Vizí nula?
Dlouhodobý trend je pozitivní – dochází k postupnému snižování počtu obětí, i když ne plně s kvantitativními cíli jednotlivých Strategií. Vývoj na počátku Strategie 2021–2030 je zatím relativně příznivý, čemuž ovšem „napomohla“ i pandemie COVID-19 s určitým utlumením provozu.
Kontakty:
Ing. Ondřej Valach, vedoucí Oblast strategií a analýz bezpečnosti
e-mail: ondrej.valach@cdv.cz
Kontakt pro novináře:
Šárka Želinská, vedoucí Úseku marketingu, tel. 778 737 336, e-mail:sarka.zelinska@cdv.cz
Zdroje:
[1] World Day of Remembrance for Road Traffic Victims [online]. Dostupné z: https://worlddayofremembrance.org.
[2] České sdružení obětí dopravních nehod [online]. Dostupné z: https://www.csodn.cz.
[3] CDV. Dopravní nehody v ČR. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. ©2021. Dostupné z:
https://nehody.cdv.cz.
[4] CDV. VIZE NULA. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. ©2021. Dostupné z: https://www.cdv.cz/vizenula.
[5] Ranking EU progress on road safety. 16th Road Safety Performance Index Report, ETSC, June 2022.
Dále k tématu:
Vývoj k Vizi nula
Základním cílem mezinárodní aktivity Vize nula je, aby nejpozději do roku 2050 nebyla na pozemních komunikacích usmrcena ani těžce zraněna žádná osoba. Vizí původního záměru pocházejícího ze Švédska z roku 1995, který schválil švédský parlament již v roce 1997 bylo, že by tohoto cíle mělo být dosaženo již v roce 2020. Později byl tento cíl realisticky posunut o tři desetiletí, tedy na rok 2050. K této aktivitě se vzápětí přidaly další země včetně České republiky.
Základním předpokladem Strategie nyní je, aby se počet usmrcených i těžce zraněných během období 2020–2030 snížil o 50 % [4].
Následující graf popisuje vývoj usmrcených na silnicích v ČR za prvních 10 měsíců každého roku a také stanovený předpoklad maximálního počtu usmrcených v souladu se Strategií. Je patrné, že počty zemřelých mají spíše sestupnou tendenci, ačkoliv už v roce 2022 došlo ke srovnání předpokládaných a reálných hodnot počtu usmrcených.
V obdobném vývoji těžce zraněných osob je možné také sledovat klesající trend. Reálný počet těžce zraněných zatím zůstává pod předpokládanými hodnotami danými Strategií.
Dlouhodobý vývoj
V dlouhodobém vývoji nehodovosti v ČR jsou znázorněna jednotlivá období Národních strategií bezpečnosti provozu, začínajících v letech 2002, 2009 a 2021, které měly všechny obdobný cíl – snížení počtu usmrcených osob o 50 %. Je vidět, že tento cíl nebyl nikdy zcela stoprocentně naplněn, nicméně dlouhodobý trend vykazuje v podstatě požadované směřování ke stále nižším hodnotám počtu usmrcených.
V celkovém součtu zemřelo v ČR od roku 1993 celkem 28 460 osob, což je například více než současný počet obyvatel města Orlová (okres Karviná).
