Tisková zpráva

Brno, 25. října 2021

Přetížené kamiony poškozují silnice, dálnice i mosty
Můžeme identifikovat provinilce a tím dopravní infrastrukturu chránit?

Ano, s pomocí moderního vybavení lze přetížená nákladní vozidla odhalit a to i bez jejich zastavení a převážení. Způsob vážení vozidel při jejich pohybu se označuje jako vysokorychlostní vážení a jedná se v dnešní době o nejefektivnější způsob kontroly dodržování limitů hmotnosti.

Systémy vysokorychlostního vážení měří efektivně, bezobslužně a okamžitě. Podle přesnosti měření můžeme rozlišovat několik variant. U nejpřesnějších systémů není pro spolehlivou identifikaci přetížení ani potřeba vozidla zastavovat a přesměrovat je na určené místo ke statickému vážení. Méně přesné systémy lze pak využít k předvýběru vozidel pro následné přesné převážení, anebo ke sběru statistických dat, což slouží zejména při dopravním plánování.

Jak takové zařízení vypadá a jak funguje?

Celý systém se skládá ze senzorů ve vozovce, z kamer instalovaných například na portálových konstrukcích přes pozemní komunikaci a z vyhodnocovací elektroniky.
„Senzory jsou zabudovány přímo do vozovky, takže vozidlo přes ně plynule přejede a řidič nákladního vozidla ani neví, že bylo provedeno měření. Zařízení dokáže také zaznamenat hmotnost vozidla při náhlém zrychlení nebo zpomalení, při změně jízdního pruhu nebo i při jízdě po krajnici“, vysvětluje Emil Doupal, specialista na problematiku vysokorychlostního vážení z Centra dopravního výzkumu. Zjištěná data se posílají za pomocí vhodné přenosové technologie na server, kde je uživatelé, to znamená kontrolní orgány, správci pozemních komunikací a podobně, dále zpracovávají.

Co přetížená vozidla způsobují?

Obecně lze dopady hodnotit z více úhlů pohledu. Přetížená vozidla snižují životnost pozemních komunikací, které pak vyžadují častější a nákladnější opravy. Mohou ohrožovat bezpečnost dalších účastníků silničního provozu, neboť při překročení povoleného zatížení vozidla může docházet ke zhoršení některých jeho jízdních vlastností, jako jsou kupříkladu ovladatelnost a prodloužená brzdná dráha. „Hmotnost vozidla má také negativní vliv na hluk, prach, otěr pneumatik, spotřebu paliva a množství výfukových plynů“, dodává Roman Ličbinský, ředitel Divize udržitelné dopravy a dopravních staveb Centra dopravního výzkumu. I když to nemusí být na první pohled patrné, přetížená vozidla mají dopad na zdraví lidí a nepřímo tak na peněženky nás všech.

Proč bychom se měli v České republice zaměřit na pozemní komunikace?

České dálnice a silnice mají zkrátka důvod být vytížené. Naše poloha ve středu Evropy nás staví do role tranzitní země, což se odráží zejména v každodenní přítomnosti mnoha vozidel zahraničních dopravců na našich zejména páteřních komunikacích. „Je také nezbytné zmínit i logisticky výhodnou polohu České republiky, strukturu jejího hospodářství, specifika železniční dopravy a stav železniční sítě, což předurčuje přepravě nákladu po silnici významný podíl na tuzemských přepravních výkonech“, upřesňuje Ondřej Koutník z Centra dopravního výzkumu.
To vše by nás mělo vést k péči o naši silniční síť, vhodně ji rozšiřovat a udržovat. Benefity, které nám kvalitní dopravní infrastruktura přináší, čerpáme každý den my všichni. Jezdíme do zaměstnání, do školy, na nákupy, k lékaři nebo za zábavou. Logistický řetězec od výroby až k zákazníkům stojí zejména na silniční dopravě.

Jsou i další možnosti, jak zařízení využít?

Systémy vysokorychlostního vážení nemusí pouze zjišťovat hmotnost projíždějících vozidel. Při rozšíření o funkční moduly lze tyto systémy využít například i při měření rozměrů vozidel a ochránit tak zejména mosty a tunely před příliš vysokými vozidly. Využít je můžeme také při pravidelném sčítání dopravy nebo při omezování vjezdu nákladních vozidel na určité území. Proto je velice vhodné investice do tohoto technického vybavení plánovat uvážlivě a koordinovaně, a to ideálně na státní úrovni, neboť vhodné rozmístění systémů na silniční síti je důležitým předpokladem pro maximalizaci užitku nás všech.

---

Kontakty - Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

doc. Ing. Emil Doupal, CSc., výzkumný pracovník, Oblast silniční dopravy a inteligentních dopravních systémů, doupal@hispeed.ch

Ing. Ondřej Koutník, výzkumný pracovník, Oblast silniční dopravy a inteligentních dopravních systémů ondrej.koutnik@cdv.cz

Kontakt pro novináře:
Šárka Želinská, vedoucí Úseku marketingu, tel. 778 737 336, e-mail: sarka.zelinska@cdv.cz

---

Dále k tématu:

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. (CDV), je veřejnou výzkumnou institucí zřízenou podle zákona 341/2005 Sb., a jedinou výzkumnou organizací v působnosti Ministerstva dopravy. Problematikou vážení silničních vozidel se zabývá dlouhodobě, a to nejen z hlediska teoretického, ale i praktického ověření teoretických poznatků v praxi s cílem využít získané poznatky v oblasti vážení a jejich uplatnění v praxi v rámci kontrolního vážení a vytvořit tak předpoklady k dosažení efektů:

Snížení nákladů na opravy a údržbu pozemních komunikací.
Zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí.

Společně s Českým metrologickým institutem řešili odborní pracovníci CDV zavedení do provozu vysokorychlostních vah (WIM) v souvislosti s jejich využitím k přímému postihu dopravců a řidičů v případě překročení povolených hmotností.

• Vypracovali metodiku pro postup žadatele o ověření systému WIM pro kontrolní vážení vozidel za pohybu.
• Výsledky v oblasti WIM, které dosáhli, jim umožnily také uspořádat mezinárodní konferenci k této problematice v roce 2019 v Praze, na kterou se sjeli odborníci z celého světa.
• V případě nízkorychlostního vážení prakticky ověřili v provozu navržené tolerance pro toto vážení, stanovené teoretickým výpočtem.
• Pro potřeby Ministerstva dopravy vypracovali zprávu o vlivu vlastností přepravovaných specifických materiálů (řepka, popílek, granulovaný polypropylen atd.) na výsledek vážení. V této souvislost provedli řadu praktických měření různých vozidel (s nadstavbou cisterna, silo apod.) naložených specifickými materiály. Výsledky byly Ministerstvem dopravy využity při novele zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích.
• Vzhledem k potřebě kontrolního vážení nadměrných nákladů vypracovali a ověřili možnost využití přenosných nízkorychlostních vah pro kontrolní vážení. Jedním z cílů bylo provedení kontrolního vážení s minimálními časovými nároky, ale s požadovanou přesností. Jednalo se o využití nových přenosných vah WL 104 TCM 128, které vedlo ke snížení časové náročnosti vážení, jež je u tohoto druhu dopravy důležité.

• V návaznosti na záměr Evropské unie v osazování vozidel systémem palubním zařízením pro zjišťování hmotnosti“ (on-board weighing equipment „OBW“) se také zaměřili na sledování nových trendů při stanovení hmotnosti vozidel pro předvýběr, s cílem zvýšit účinnost kontrolního vážení.
• Provedli řadu srovnávacích měření vážních jednotek na vozidle a o výsledku podali zprávu Ministerstvu dopravy, která sloužila mimo jiné jako podklad pro rozhodnutí o využití systému OBW pro předvýběr pro kontrolní vážení.
• V současné době se zaměřili na další možnosti využití systému WIM, které tento systém nabízí.
  Jedná se o zkvalitnění ochrany komunikací, včetně tunelů a mostů, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a zkvalitnění řízení silničního provozu. Konkrétně se jedná o měření rozměrů vozidel s využitím skenerů, měření rozestupů mezi vozidly (v časové i délkové míře) a zkvalitnění informací o přepravním proudu (složení, rychlost, rozestupy mezi vozidly, zatížení silniční sítě a vlivu na životní prostředí).
• V letošním roce v této souvislosti zahájili ve spolupráci s firmou CAMEA, spol. s r.o., Českým vysokým učením technickým v Praze a Vysokým učením technickým v Brně, řešení projektu „Systém diagnostiky stavu a ochrany mostních konstrukcí s využitím WIM“. V rámci projektu budou navrženy prvky zaměřující se na zkvalitnění monitoringu a diagnostiky mostních konstrukcí v podobě měření odezev mostní konstrukce na aktuální dopravní proud. Součástí návrhu bude i návrh datového rozhraní pro komunikaci s externími informačními systémy a vytvořena metodika pro výběr místa instalace, jak subsystémů pro určení přepravního proudu, tak chování mostní konstrukce pod zatížením, která usnadní aplikaci výsledků projektu v praxi. Bude obsahovat doporučení:
• Pro kombinaci senzorů pro měření chování mostní konstrukce pod zatížením a doporučení pro stanovení typu a rozmístění senzorů s ohledem na různé typy mostních konstrukcí.
• Pro instalaci a vlastnosti WIM systémů používaných při ochraně mostů.
• Zahrnuty budou i možnosti využití při procesech plánování tras nadměrných nákladů.

---

• TZ: Přetížené kamiony poškozují silnice, dálnice i mosty  ( 499,44 KB)